„Chvilku po ukončení slavnosti, kdy prezident již odjel (...), tribunu obklopil dav. Náhle na tribunu vyskočil mladík v béžovém tričku a šortkách. Pokoušel se odmontovat mikrofon. Když se mu to nepovedlo, odtrhl jej i s přichycením. Druhý mikrofon odlomil z konce stojanu. Dal si je do kapes, z kterých mu trčely,“ vylíčil očitý svědek. Zašel pak k nedaleko stojící dvojici policistů a ukázal jim zloděje prezidentových mikrofonů.
„Policisté v hlemýždím tempu obešli tribunu. Počínali si tak, jakoby se jim nechtělo. Jak je zloděj zahlédl, seskočil z tribuny, vmísil se do davu a zmizel i s lupem. Ale vždyť ho mohli dopadnout přímo při činu!“ postěžoval si Varšavan.
Je prý pořádně trapné, aby kdosi beztrestně ukradl majetek hlavy státu právě na místě obklopeném takovou spoustou policistů a vojenských četníků.
V diskusi pod zprávou o drzé krádeži se objevily ironické názory, že tribunu asi střežili nováčci, protože ostřílení policisté by oznamovatele zločinu hned legitimovali a prověřovali, zda sám nemá cosi na svědomí. Další vtipálci zase v narážce na prezidentovy předvolební sliby odhadují, že zloděj mikrofonů asi chtěl prozkoumat, jak funguje systém, ve kterém se do mikrofonů říká cosi jiného, než lidé slyší.
