„Střílej abys zabil. Zabij Búra, zabij farmáře,“ zpíval lídr EFF Julius Malema na víkendovém shromáždění strany k desátému výročí od jejího založení. Búrové byli bílí osadníci v jižní Africe, termín se v JAR užívá jako obecné označení bílého farmáře.
Událost neušla pozornosti americkému miliardáři jihoafrického původu Elonu Muskovi. „Otevřeně tlačí na genocidu bílých lidí v Jižní Africe. Cyrile Ramaphose, proč nic neříkáte,“ zkritizoval jihoafrického prezidenta.
@bennyjohnson They are openly pushing for genocide of white people in South Africa.
@CyrilRamaphosa, why do you say nothing?
Musk reagoval na tweet krajně pravicového youtubera Benny Johnsona, který spojil EFF se „shnilým sekulárním woke náboženstvím a kritickou rasovou teorií sužující dnešní Ameriku“. Proti americkému progresivistickému myšlení se majitel Tesly a SpaceX často vymezuje, v minulosti varoval před sebevražedným „myšlenkovým woke virem“.
„Říkáš sr*čky,“ reagoval na podle magazínu Forbes druhého nejbohatšího muže světa silně marxisticky orientovaný Malena.
Jihoafrická nevládní organizace AfriForum zastupující práva bílých Jihoafričanů dala Malenu minulý rok k soudu. Obviňovala jej, že vyzývá k násilnostem a veřejně šíří nenávist k určité skupině lidí. Soud v Johannesburgu ale žalobu odmítl s tím, že neobsahuje dostatečné důkazy o tom, že by Malena pronášel nenávistivé projevy a ani, že by vyzýval k násilnostem, píseň podle soudce nelze brát doslova.
Podle soudu vyjádření šéfa EFF spadají pod svobodu projevu. Musk sám sebe uvádí jako „absolutistu svobody projevu“.
I Malena tvrdí, že slova písně se nesmí brát doslovně. Jsou podle něj reflexí odporu vůči „systému útlaku“. Píseň vznikla během bojů černých Jihoafričanů proti apartheidu.
Malena byl lídr Mládežnické ligy vládní strany Africký národní kongres. Ta se jej ale kvůli jeho kontroverzím zbavila. Strana svým členům též doporučila, aby nezpívali píseň „Zabij Búra“.
Násilí proti farmářům v JAR
Farmáři jsou v JAR opakovaně terčem násilných útoků, mučení a zabíjení. Podle policejních statistik se jen během ledna až března 2023 uskutečnilo 77 vražd, 62 pokusů o vraždu a 317 útoků pod vlivem drog na farmy.
Velkou část obětí tvoří bílí farmáři, vražděni jsou ale i indičtí či černošští majitelé či pracovníci na farmách. „Došlo například k brutální vraždě těhotné indické farmářky, loni zas došlo k šesti vraždám černých farmářů,“ uvedl předseda iniciativy pro podporu farmářů Southern African Agri Initiative Theo de Jager.
Bělošští farmáři kontrolují většinu soukromých farem a čelí návrhům, aby spravedlivěji distribuovali půdu. Kritici upozorňují, že ji získali během období rasové segregace za apartheidu. Někteří farmáři se domnívají, že útoky mohou být odvetou za utlačování černošských dělníků na farmách během dob apartheidu.
Jiná část se domnívá, že cílem vražd je „bílá genocida“ a vyhnání bělochů z JAR. Podle úřadů i odborníků ale velká část zabití nemá rasové pozadí, motivem bývá obyčejná loupež. Sami farmáři podotýkají, že situace se zhoršila během koronavirové epidemie, kdy mnoho černošských Jihoafričanů výrazně zchudlo. „Obvykle kradou jídlo na stole, nyní zabíjejí,“ uvedl Derek Meyer, jenž se v roce 2020 zúčastnil protestu proti zabíjení farmářů.
Podle De Jagera lidé na sociálních sítích neberou problém vražd farmářů vážně. Při každém statusu upozorňujícím na záležitost odbudou slovy, že více lidí zemře v Kapském městě. „Souhlasím. Je více vražd kvůli násilnostem gangů. Rozdíl ale je, že lidé nevolají po jejich vraždě. Není zde píseň: zastřel lidi v Kapském městě,“ prohlásil s jasnou narážkou na píseň zpívanou EFF.
„Ve vesnicích na venkově dochází ke spoustě vraždám, ale není to doprovázeno mučením. Lidi pak taky těmto vraždám netleskají na sociálních sítích,“ dodává De Jager.
