„Cílem společného cvičení je přebudování jihokorejsko-americké aliance a upevnění obranných pozic,“ uvedli před jeho začátkem zástupci jihokorejského ministerstva obrany. Spolu s americkými protějšky pak konstatovali, že ohlášené manévry jsou reakcí na zvyšující se počet severokorejských raketových testů v posledním roce.
Naposledy odpálili Severokorejci dvě řízené střely ze západního pobřeží do Japonského moře minulý týden. Panují navíc obavy, že se Severní Korea chystá provést svůj sedmý jaderný test. Ten dosud poslední uskutečnila v září 2017.
Různé typy výcviku
Nynější manévry se skládají ze dvou částí. Součástí byl čtyřdenní výcvikový program jihokorejské civilní obrany, který skončil ve čtvrtek. V hlavní části, jež má trvat do 1. září, pak trénují vojáci z obou zemí například střelbu z bojových lodí či zneškodňování zbraní hromadného ničení.
Jedním z důležitých bodů programu je i výcvik týkající se bezpilotních letounů. Inspirací byla dle jihokorejské vlády i současná válka na Ukrajině, v níž se drony ukazují jako velmi důležitá součást vojenské výbavy.
„Vojenská a civilní cvičení jsou zaměřena na zlepšení připravenosti země tak, aby odpovídala měnícím se typům války s vyvíjejícími se kybernetickými a jinými hrozbami proti klíčovým zařízením, jako jsou továrny na čipy či další součásti dodavatelského řetězce,“ řekl jihokorejský prezident Jun Sok-jol.
Bylo by lepší, kdyby sklapl, řekla sestra Kim Čong-una o hlavě Jižní Koreje |
Do předešlých obdobných jihokorejsko-amerických cvičení se zapojily dle Guardianu desítky tisíc vojáků a velké množství leteckých válečných lodí a tanků. V současnosti je v Jižní Koreji umístěno na 28 500 amerických vojáků.
V posledních letech však manévry probíhaly jen v omezené podobě. Důvodem byla pandemie onemocnění covid-19 i snaha bývalého jihokorejského prezidenta Mun Če-ina obnovit jednání se Severní Koreou. O uklidnění vztahů se snažil i tehdejší prezident USA Donald Trump.
„V letech, kdy byla americko-jihokorejská cvičení omezena, však Severokorejci pokračovali v provádění raketových testů, pracovali na svém jaderném programu a cvičili své konvenční síly,“ vysvětlil nynější obnovení manévrů pro německý zpravodajský server Deutsche Welle odborník na mezinárodní vztahy Dan Pinkston.
Ne všichni jsou z nich však nadšeni. Kromě Severokorejců, kteří považují cvičení za přípravu na invazi do své země, se vymezili dle listu Korea Times také členové jihokorejských odborů.
„Odsuzujeme prezidentovu administrativu za to, že je uvězněna v bažině jihokorejsko-americké aliance jako vedlejšího produktu studené války a že dělá kroky nevhodné pro mír, diplomacii a ekonomiku Korejského poloostrova,“ uvedli v prohlášení. Zdrženlivě se vyjádřili také Číňané podle nichž je třeba být na pozoru před negativním dopadem takových manévrů.
„Všechny strany by měly jednat obezřetně a zastavit jakékoli akce, které mohou zvýšit napětí a konfrontaci,“ konstatoval pro média mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wen-pin.
Snaha o dohodu ztroskotala
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol se přitom snažil snížit napětí začátkem minulého týdne. Uvedl, že jeho vláda je ochotna poskytnout Severokorejcům ekonomickou pomoc, pokud Pchjongjang podnikne kroky k denuklearizaci země.
„Zavedeme rozsáhlý program poskytování potravin, zajistíme pomoc při zřizování infrastruktury pro výrobu a distribuci elektrické energie a nastartujeme projekty na modernizaci přístavů a letišť, abychom usnadnili obchod,“ řekl.
Severní Korea však nabídku odmítla. Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, označila dokonce návrh za pošetilý. Zdůraznila, že KLDR nemá v úmyslu zbavit se jaderného arzenálu své země.
Jižní Korea i proto plánuje nadále zlepšovat svou připravenost na nukleární útok. Vedle USA prohlubuje spolupráci rovněž s Japonskem. V polovině srpna se společně všechny tři mocnosti zúčastnili u pobřeží Havaje cvičení zaměřeného na vyhledávání a sledování balistických střel.
