Stejně jako v Japonsku je i v Jižní Koreji dobře znám termín „hikikomori“, který zhruba znamená „stáhnout se“. Lidé, kteří tímto stavem trpí, neradi chodí ven a raději se drží doma – v míře mnohem větší než běžný introvert. V Japonsku se problém od začátku týkal více chlapců a mladých mužů, kteří odmítali opustit své pokoje mnohdy i více než rok či dokonce několik let.
V Jižní Koreji je nyní asi 350 tisíc lidí ve věku 19 do 39 let, kteří žijí takto osaměle či izolovaně. Ve zmíněné věkové skupině jsou tak samotářů zhruba tři procenta, uvádí jihokorejský institut pro zdraví a sociální věci. Často přitom pocházejí ze znevýhodněného prostředí a asi 40 procent z nich se začalo stranit společnosti v době svého dospívání.
Vládní dokumenty k novému opatření obsahují mimo jiné případové studie, podle nichž mladí lidé samotu volí jako způsob, jak se vyrovnat se situací v rodině. „Když mi bylo patnáct, domácí násilí mi působilo takovou depresi, že jsem začal žít v ústraní. Stal se ze mě letargický člověk, který většinu času prospí anebo se jen nají, když má hlad, a zase jde spát,“ říká anonymně jeden z mladých Jihokorejců.
Další zase podle listu The Guardian popsal, že ho k samotě přiměl bankrot jeho rodiny. Dostat právě tyto lidi znovu mezi ostatní je teď úkol jihokorejské vlády. Rozšiřuje svou původní podporu mladých lidí, kterou představila loni na podzim, nynější iniciativu zveřejnila v úterý.
Aby mladé samotáře povzbudila ke společenskému životu, nabídne jim 650 tisíc wonů (10,5 tisíce korun) měsíčně, ale i podporu při hledání práce, vzdělání nebo lékařské péče a příspěvek na kulturní vyžití.
„Nová opatření chtějí posílit vládní podporu tak, aby to umožnilo stranící se mládeži oživit jejich denní životy a znovu se integrovat do společnosti,“ vysvětlila vláda. A tím podpora nekončí. Mladým lidem, kteří mají jizvy či jiné viditelné fyzické nedostatky, za které se mohou stydět, chce údajně zaplatit korekci. V souvislosti s hledáním práce pak britský deník připomíná, že je mezi mladými Jihokorejci poměrně vysoká nezaměstnanost, a to kolem 7 procent.
Obecně se pak země potýká i s nízkou porodností, a pokud nezaberou vládní pobídky, do roku 2044 se Jižní Korea stane jednou z nejstarších zemí na světě. Letos se stala vůbec jedinou, kde mají ženy v průměru méně než jedno dítě. Míra porodnosti se loni zastavila na 0,78 dítěte na jednu ženu.
Jedním z mnoha důvodů poklesu je ekonomická situace mladých Jihokorejek a to, jak drahé je pro ně v dnešní době mít potomka. Populace o současných zhruba 51 milionech obyvatel se podle magazínu Time za dvacet let může zmenšit na polovinu. Jihokorejský prezident Jun Sok-jol už proto míru porodnosti označil za stěžejní národní agendu.
