„Rozhodli jsme se zahájit právní kroky a požadovat od státu, aby nás uznal za první oběti diktatury,“ prohlásil předseda národní korporace za práva bývalých branců Marcelo Sanhueza. Tato organizace sdružuje kolem tisíce lidí, z nichž asi čtyři stovky se zatím k žalobě hodlají připojit.
Pinochetův režim: ekonomická stabilita, jíž padly za oběť tisíce lidí![]() |
Augusto Pinochet se dostal k moci pučem 11. září 1973, kdy svrhl levicového prezidenta Salvadora Allendeho. Poté rozpustil parlament, zakázal politické strany, zavedl cenzuru a uvěznil tisíce svých politických oponentů.
Historické okamžiky
Sledovat další díly na iDNES.tv‚Museli jsme bít lidi na ulici‘
„Bylo velmi obtížné se kontrolovat potom, co se stalo, neboť nám byly vymývány mozky, abychom pak mohli zabíjet a mučit náš vlastní národ,“ prohlásil Jaime Fica, který nastoupil vojenskou službu v roce 1978.
Děsivá Operace Cóndor zahubila 50 000 lidí. Nyní padne verdikt nad viníky![]() |
Fernando Mellado, který byl povolán v roce 1973, uvedl, že to, co zažil v té době, ho poznamenalo na celý život. „Museli jsme bít lidi na ulici, protože porušili zákaz vycházení,“ zavzpomínal na začátek diktatury Mellado.
Přes všechny zločiny považují někteří Pinocheta za spasitele země, která v roce 1973 lavírovala na pokraji hospodářského kolapsu, a vyzdvihují jeho lví podíl na „chilském hospodářském zázraku“. Jak ale tvrdil nedávno zesnulý chilský exprezident Patricio Aylwin, obdobné ekonomické reformy by provedla jakákoli demokratická vláda, kdyby ovšem byla u moci.