Assange čelí ve Spojených státech řadě obvinění, mimo jiné ze špionáže kvůli tomu, že na serveru WikiLeaks zveřejnil americké tajné vládní dokumenty o amerických vojenských misích v Afghánistánu a v Iráku.
V případě odsouzení by mu v USA hrozilo až 175 let vězení, tvrdí jeho právníci. Assange svou vinu popírá a mimo jiné se hájí tím, že jednal jako novinář a že je chráněn prvním dodatkem americké ústavy, která zaručuje svobodu vyjadřování. Domnívá se rovněž, že jej americká prokuratura stíhá z politických důvodů.
Zakladatel WikiLeaks se nejdříve sedm let ukrýval let na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, kdy se vyhýbal vydání do Švédska. Tamní úřady jej stíhaly kvůli podezření za znásilnění a sexuálního obtěžování. Švédsko později obvinění stáhlo kvůli vypršení promlčecí lhůty.
Od roku 2019 je Asssange v londýnské věznici, kde se ocitl kvůli porušení pravidel kauce v dalším právním sporu.
Britský soud již v minulosti odmítl žádost USA o vydání kvůli obavám, že by Assange spáchal v tvrdých vězeňských podmínkách ve Spojených státech sebevraždu.
Washington následně poskytl Británii záruky, že by se zakladatelem WikiLeaks nezacházelo tak špatně, jak tvrdí jeho právníci. Britský nejvyšší soud poté v prosinci rozhodl, že vydání Asange může pokračovat.
Proti vydání Assange do USA protestovaly v prosinci 2021 desítky lidí:
10. prosince 2021 |
