„Bez NATO by Evropa nebyla v bezpečí. Je proto čas Alianci rozšířit a posílit, posílení NATO je v zájmu nás všech,“ řekl Stoltenberg, který je velkým zastáncem vstupu Finska a Švédska do NATO. Ratifikaci rozšíření Aliance ale brzdí Maďarsko a Turecko, obzvláště Ankara je považována za rozhodující. „Je to na Turecku,“ řekl generální tajemník.
Stoltenberg alianční země vyzval, aby zvýšily výdaje na společnou obranu. „Ano, peníze investované do obrany budou chybět jinde. Nic se ale nevyplatí více než obrana a bezpečnost,“ dodal.
Šéf NATO hovořil o tom, že napadení Ukrajiny mohlo šokovat, ale nemělo by nikoho překvapit. „Měsíce jsme se snažili Rusko zapojit do diplomatického úsilí,“ řekl s tím, že Putin se nakonec rozhodl pro válku. „Putin neplánuje mír, ale chce dále válčit, chystá další ofenzivy a mobilizuje stovky tisíc vojáků,“ varoval.
Podle Stoltenberga Rusko nesmí vyhrát, neboť by to bylo nejen katastrofou pro Ukrajinu, ale i ohrožením Evropy. „Víme, že Peking velmi podrobně sleduje, jak vysokou cenu Moskva platí,“ řekl. Bezpečnost podle šéfa NATO není regionální záležitostí, ale globální věcí. To, co se dnes děje na Ukrajině, se může stát i v Asii. „U Číny se nesmíme dopustit stejné chyby, jakou jsme udělali s Ruskem,“ dodal.
Harrisová: Rusko páchá zločiny proti lidskosti
„Spojené státy formálně uznávají, že Rusko páchá zločiny proti lidskosti. A já říkám, že všichni, kdo se těchto zločinů dopouští, a jejich nadřízení, kteří nesou spoluvinu, se budou zodpovídat,“ řekla Harrisová. „Spravedlnosti musí být učiněno zadost,“ dodala.
„Ruská vojska na Ukrajině páchají hrůzná zvěrstva a válečné zločiny. Ruská vojska systematicky útočí proti civilistům, dopouští se znásilňování, zabíjení ve stylu poprav, bití a deportací,“ řekla Harrisová. Rusko podle ní donutilo stovky tisíc Ukrajinců odejít z vlasti do Ruska, a to včetně dětí. „Krutě odtrhává děti od rodin,“ uvedla. Tyto činy, ve kterých Rusko pokračuje, označila za barbarské a nehumánní.
„Spojené státy budou vždy stát na straně spravedlnosti. A až se budoucí generace ohlédnout zpět, tak uvidí, že jsme dostáli úkolům, které jsou před námi,“ uvedla.
V projevu Harrisová hovořila o tom, že když byla v Mnichově na konferenci před rokem, varovala před blížící se ruskou invazí. „Nyní je rok poté a Ukrajina stále existuje, transatlantické partnerství je silnější než kdy dříve. A co je nejdůležitější, ukrajinský lid obstál,“ řekla. Zmínila, že USA stojí za svými spojeneckými závazky a že budou podporovat Ukrajinu, dokud to bude nutné. „Musíme zůstat silní, Rusko nesmí vyhrát,“ řekla.
Případný úspěch Ruska by podle Harrisové jen povzbudil ostatní autoritářské země, které by mohly chtít příkladu Moskvy následovat. Poukázala také na to, že vztahy mezi Pekingem a Moskvou se od počátku invaze prohloubily a že čínská podpora Rusku podkopává zásady mezinárodního práva. Zmínila také, že Moskvu podporují i Severní Korea a Írán.
Ukrajina chrání Moldavsko před Ruskem
Moldavská prezidentka Maia Sanduová na Mnichovské bezpečnostní konferenci uvedla, že ukrajinská armáda chrání Moldavsko před ruskou invazí. Země podle ní však potřebuje podporu NATO, aby mohla lépe čelit případným vzdušným útokům či ruské propagandě. Sanduová se rovněž setkala se zvoleným českým prezidentem Petrem Pavlem.
„Vidíme hrozby přicházející od různých představitelů Ruska, poslední od ministra zahraničí (Sergeje Lavrova), který naznačil, že Moldavsko může být další na řadě,“ uvedla Sanduová. „Ale dokud Ukrajina bude držet ruskou armádu daleko od našich hranic, věříme, že Moldavsko není bezprostředně ohroženo. Ukrajina nás chrání,“ dodala.
Podle Sanduové však Rusko vede proti její zemi hybridní válku, která se projevuje například v energetice či kybernetických útocích. Zopakovala také tvrzení ze začátku týdne, že se Rusko za pomoci násilných nepokojů a lidí dovezených ze zahraničí pokusí svrhnout moldavskou prozápadní garnituru a dosadit proruskou vládu, kterou by Moskva mohla použít proti Ukrajině.
Neutrální Moldavsko podle Sanduové potřebuje pomoc NATO při budování protivzdušné obrany. Připomněla, že vzdušný prostor Moldavska opakovaně narušily ruské střely mířící na ukrajinské cíle. Moldavsko potřebuje také podporu, aby mohlo čelit kybernetickým útokům a ruské propagandě a dezinformacím. Týká se to zejména sociálních sítí, jejichž mateřské firmy podle Sanduové nereagují na žádosti Moldavska, aby mazaly proválečné příspěvky.
Sanduová se na okraj bezpečnostní konference v bavorské metropoli setkala se zvoleným českým prezidentem Petrem Pavlem. „Jsem vděčná za neochvějnou podporu České republiky ohledně přijetí Moldavska do Evropské unie,“ uvedla na Twitteru s tím, že se těší na spolupráci a posílení vazeb mezi oběma zeměmi.
Moldavsko, kde žije asi 2,6 milionu obyvatel, je vklíněné mezi Ukrajinu a Rumunsko. Od začátku války na Ukrajině se dostalo pod enormní tlak zesílený obavami, že by Rusko mohlo rozšířit invazi i na moldavské území, aby k Moskvou ovládaným územím připojilo proruský separatistický region Podněstří.
Již od začátku války na Ukrajině před téměř rokem se i Moldavsko snaží navázat bližší vztahy se svými západními partnery. Loni v červnu přiznala EU Moldavsku, stejně jako i Ukrajině, status kandidátské země.
