O zpomalování exodu informovala už v neděli večer s odvoláním na mluvčí arménského premiéra ruská státní tisková agentura TASS. „Intenzita přesunu nuceně vysídlených z Karabachu do Arménie se za poslední den snížila a spěje k logickému závěru,“ uvedla Nazeli Bagdasarjanová. „Dosud se do Arménie přesunulo 100 514 nuceně vysídlených osob. V porovnání s předchozími údaji je nárůst minimální,“ dodala.
Arménští obyvatelé Karabachu utíkají kvůli strachu z pronásledování a etnických čistek navzdory prohlášením z Baku, které slibuje respektovat jejich práva.
Arménská ministryně zdravotnictví Anahit Avanesjanová podle AP uvedla, že někteří lidé během vyčerpávající cesty přes jedinou horskou silnici spojující Karabach s Arménií zemřeli. Cesta trvala až 40 hodin, píše agentura. Exodu Arménů předcházela devítiměsíční ázerbájdžánská blokáda Lačinského koridoru, kvůli níž lidem chyběly léky a místní obyvatelé jsou podvyživení.
V posledním autobuse byli podle AP lidé s vážnými zdravotními problémy a potížemi s mobilitou. Stepanjan zároveň vyzval ke sdílení informací o opuštěných nebo nemocných lidech, kteří chtějí region opustit, ale nejsou toho sami schopni.
Stěpanakert, největší město Náhorního Karabachu, se zcela vyprázdnil, konstatovali novináři AFP, kteří měli možnost vydat se na místo na dvouhodinovou návštěvu s ázerbájdžánským doprovodem. Za celou dobu neviděli v ulicích žádného civilistu, výjimkou byl jeden postarší Armén.
Po městě se pohybují pouze ázerbájdžánské policejní hlídky a vozy ázerbájdžánského operátora Bakcell, který ve městě instaluje antény. Všechny budovy, hotely, restaurace či supermarkety byly prázdné, popsala AFP. Stěpanakert měl původně asi 50 tisíc obyvatel.
Ve městě má ale podle oznámení tiskové agentury Armenpress zůstat prezident mezinárodně neuznané karabašské republiky Samvel Šahramanjan i další činitelé do té doby, než skončí pátrání po nezvěstných nebo obětech ázerbájdžánské ofenzivy a také nedávné exploze skladu pohonných hmot, při níž zemřelo podle dostupných informací 170 lidí.
Ázerbájdžánské úřady zároveň podle AP upevňují kontrolu nad regionem, zatkly několik bývalých členů separatistické vlády a vyzvaly etnické Ázerbájdžánce, kteří z oblasti uprchli během války před třemi desetiletími, aby se začali vracet zpět.
Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale za podpory Jerevanu ho i s přilehlým územím ovládli místní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s regionem i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem.
Před necelými dvěma týdny Ázerbájdžán podnikl v hornatém regionu vojenskou operaci s cílem převzít nad ním kontrolu. Nedlouho poté ázerbájdžánské jednotky prolomily obranné pozice arménských separatistů a karabašské úřady kapitulovaly. Šahramanjan minulý týden podepsal dekret o zániku karabašské republiky do konce letošního roku.
