Minulý týden v úterý zahájilo Baku v Náhorním Karabachu vojenskou operaci s cílem převzít nad oblastí kontrolu. Nedlouho poté ázerbájdžánské jednotky prolomily obranné pozice arménských separatistů a karabašské úřady kapitulovaly. Baku požadovalo, aby karabašští vojáci složili zbraně a separatistická vláda ukončila svou činnost.
Dekret v tomto smyslu nyní podepsal prezident karabašské republiky, přičemž dokument cituje dohodu o příměří z minulého týdne, napsala agentura AP. Podle dohody Baku umožní „svobodný, dobrovolný a nerušený pohyb“ obyvatel Náhorního Karabachu.
Z oblasti Náhorního Karabachu již uprchlo do Arménie přes 70 000 lidí. To je více než polovina odhadované populace separatistického regionu. S odvoláním na mluvčí arménského premiéra o tom ve čtvrtek informovala agentura Reuters. Ranní informace hovořily o více než 65 000 uprchlících.
Arménský premiér Nikol Pašinjan prohlásil, že v příštích dnech už nezbydou v regionu žádní Arméni. Baku obvinil z etnických čistek. „Exodus Arménů z Náhorního Karabachu pokračuje. Naše analýza ukazuje, že v nadcházejících dnech už v Náhorním Karabachu žádní Arméni nebudou. Je to akt etnické čistky, před kterým jsme varovali mezinárodní společenství,“ uvedl šéf arménské vlády podle agentury AFP. Svět vyzval, aby jednal a Ázerbájdžán potrestal.
Rovněž ázerbájdžánský velvyslanec v Británii Elin Suleymanov ve čtvrtek agentuře Reuters řekl, že Ázerbájdžán myslí vážně svůj slib, že etničtí Arméni, kteří na jeho území zůstanou, můžou počítat s pomocí a že mají zaručenou bezpečnost. „Co si má Ázerbájdžán počít? Nemůžeme je přece držet silou, nechceme je držet silou, ale zároveň nikoho nepobízíme, aby odešel,“ řekl diplomat. Ázerbájdžán zatím podle něj kvůli překotnému vývoji nedostal příležitost dokázat, že jeho záruky platí.
Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí podle ruské agentury TASS Pašinjanovo obvinění z etnických čistek odsoudilo a odmítlo. Arménský premiér se podle resortu snaží „zmařit úsilí Ázerbájdžánu poskytovat humanitární pomoc a reintegrační proces“. Baku už dříve uvedlo, že obyvatele Karabachu nenutí k odchodu a region integruje do Ázerbájdžánu.
„Stát poskytuje vhodné bydlení všem, kteří nemají předem určené místo pobytu,“ citovala dříve z prohlášení arménské vlády AFP. Ta zároveň připomíná, že Ázerbájdžán v neděli otevřel Lačinský koridor, což je jediná pozemní spojnice mezi Karabachem a Arménií, kterou Baku mnoho měsíců blokovalo.
Většina lidí podle Reuters prchá právě touto cestou, nyní přeplněnou. Mnoho jich cestuje v plně naložených autech, nákladních vozech i traktorech a popisují, jak strávili hladoví a vystrašení noci v chladných horách.
V regionu před začátkem konfliktu z minulého týdne žilo podle dostupných informací asi 120 000 etnických Arménů. Někteří obyvatelé už dříve popsali, že mají jen velmi omezený přístup k jídlu, elektřině či palivu a fakticky žili pod obležením.
Pašinjan ve čtvrtek také obvinil Ázerbájdžánce ze „svévolného zadržování“ Arménů na kontrolních stanovištích. „Jejich práva by měla být chráněna na mezinárodní scéně,“ uvedl arménský premiér.
Ve středu ázerbájdžánské bezpečnostní složky zadržely v Lačinském koridoru bývalého šéfa kabinetu neuznané karabašské republiky Rubena Vardanjana, další den ho obvinily z několika trestných činů včetně financování terorismu.
Náhorní Karabach je mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, ale za podpory Jerevanu ho i s přilehlým územím ovládli tamní arménští separatisté v krvavé válce, která skončila v roce 1994. Během šestitýdenních bojů s Arménií v roce 2020 dobyl Ázerbájdžán zpět okresy sousedící s regionem i část Karabachu. Válku ukončilo příměří zprostředkované Ruskem. Zejména válku v 90. letech poznamenaly četné masakry civilistů.
