Čtvrtý katarský emír převzal moc poté, co jeho otec Hamad bin Chalífa Sání 25. června 2013 odstoupil s vysvětlením, že je čas pro novou generaci. Z korunního prince a v pořadí čtvrtého Hamadova syna se tak stal vládce země, v níž jeho klan panuje už od roku 1825.
Jednačtyřicetiletý emír vystudoval několik zahraničních škol včetně vojenské akademie Sandhurst ve Velké Británii. Po návratu do Kataru působil v armádě. A poté, co se jeho starší bratr vzdal nároku na trůn, se mladý Tamím začal připravovat na dráhu panovníka.
Fanoušek sokolnictví a sportu má dvě manželky a pět dětí a už od začátku se snaží zviditelnit Katar v očích světové veřejnosti pořádáním prestižních sportovních akcí.
Na podzim se tak v zemi například odehraje závěrečný turnaj mistrovství světa ve fotbale. V souvislosti s ním se však na zemi dlouhodobě snáší kritika za její přístup k zahraničním dělníkům. Z emírova rozhodnutí také Katar koupil francouzský fotbalový klub Paris Saint-Germain.
Emír má v téměř třímilionovém Kataru absolutní moc, loni však vůbec poprvé umožnil volby do Poradní rady, která má v této konstituční monarchii funkci parlamentu. Přijímá zákony, interpeluje ministry či schvaluje rozpočet a její členy dosud vybíral právě emír.
Ten nicméně dál rozhoduje o patnácti členech této instituce z celkových pětačtyřiceti. V Kataru žije na 2,8 milionu lidí a jenom asi desetina z nich jsou Katařané, zbytek tvoří zahraniční dělníci. Volit tak nakonec mohla jen hrstka lidí – pouze ti, jejichž rodiny žily v zemi před rokem 1930. Během demonstrací proti této podmínce katarská policie zatkla několik lidí.
Emírovu vládu dosud nejvážněji poznamenala blokáda Kataru, ke které v roce 2017 přistoupily sousední země v čele se Saúdskou Arábií. Katarskou vládu tehdy obvinily z podpory terorismu a spolupráce s Íránem.
Katar nařčení odmítl a naprostou blokádu včetně přerušení dopravy označil za porušení mezinárodního práva a své svrchovanosti. Ze dne na den přišel o dodávku čerstvých potravin a musel se obrátit o pomoc na zbývající spojence.
Prostřednictvím leteckého mostu tak čerstvou zeleninu, ovoce a mléko jednomu z nejbohatších států světa dováželi Iránci s Turky. Blokáda, ke které se postupně po Saúdech, Egypťanech či Bahrajňanech přidali i Jemenci či Maledivané, skončila až loni v lednu.
Letos v lednu se emír sešel s americkým prezidentem Joem Bidenem a coby představitel země, která patří k největším vývozcům zkapalněného zemního plynu hned po Spojených státech, s ním řešil nejen vztahy s Íránem či situaci v Afghánistánu po odchodu amerických vojsk a mírových jednáních právě v katarském Dauhá, ale i možné dodávky LNG do Evropské unie.
Ta je totiž energeticky závislá na Rusku a už v lednu se schylovalo k válce na Ukrajině, která trvá dodnes a kvůli níž se chce Evropa od ruského plynu odstřihnout.
Biden na lednové schůzce emírovi také slíbil, že zařadí Katar na seznam amerických spojenců mimo země NATO.
„Katar je dobrý přítel a spolehlivý i schopný partner,“ poznamenal Biden s tím, že svým krokem jen reflektuje důležitost americko-katarského přátelství. „Myslím, že se to mělo udělat už dávno,“ dodal.
