Střední Asie, někdejší hájemství carského Ruska a SSSR, zažívá dekolonizaci a mentálně se odvrací od ruského světa. A jak v rozhovoru pro Lidovky.cz upozorňuje Kamila Smagulová, analytička z kazašského PaperLab Public Policy Research Center se sídlem v Astaně, válka Ruska proti Ukrajině se stala katalyzátorem tohoto procesu.
Lidovky.cz: Proč více než třicet let od rozpadu Sovětského svazu začalo být téma dekolonizace aktuální pro země Střední Asie?
Pozor, téma dekolonizace je v tamní regionu aktuální už dlouho. Nyní se z toho stal jen populární narativ. Z akademického prostředí, z vědeckých kruhů se téma dekolonizace dostalo do širšího povědomí. Všímají si jej sdělovací prostředky, občanská společnost. Dekolonizace se dokonce dostala i do populární kultury.
Po rozpadu Sovětského svazu docházelo v zemích Střední Asie k budování národních států. Tento proces byl v každé z pěti zemí regionu – tedy v Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu – jiný. Nebyl homogenní. Pro všechny země je však charakteristické, že nacionalizace režimů a budování národních států, které nahradily rozpadlý sovětský systém, posloužily jako faktor upevnění nových středoasijských režimů.
Klíčové momenty v dějinách středoasijských zemí – v případě Kazachstánu to jsou události 20. století, masové represe, hladomor, druhá světová válka – stimulovaly budování národních států i kvůli ztrátám, které státotvorné etnikum utrpělo. V Uzbekistánu to jsou Uzbeci, v Kazachstánu Kazaši a tak dále.
Lidovky.cz: Zmínila jste, že se dekolonizace promítá ve Střední Asii i do populární kultury. Jak?
