Pátek 28. ledna 2022, svátek má Otýlie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Svět

Kdo může za mrtvé v Lamanšském průlivu? Paříž a Londýn se vzájemně obviňují

Vzpomínkové místo na ženu, která nepřežila cestu přes Lamanšský průliv. foto: čtk/ap

Severofrancouzský přístav Calais dělí od britské pevniny v nejužším místě Lamanšského průlivu přes třicet kilometrů. Pro stovky běženců s tím byla v posledních týdnech spojena naděje na lepší budoucnost ve Spojeném království.
  19:49

Letošní rok slibuje rekordní čísla. Počet pokusů dostat se ilegálně na britskou pevninu prudce vzrostl. V listopadu to zkusilo na šest tisíc lidí. To je řádově trojnásobek ve srovnání se stejným měsícem roku 2020.

Vlády Francie a Spojeného království se už nějakou dobu přou, kdo za vzniklou situaci může. Londýn vyčítá Paříži, že nepodniká dostatečné kroky, aby bránila uprchlíkům při pokusu dostat se do Británie. Francouzští policisté údajně jenom nečinně přihlížejí, jak skupiny běženců spouštějí k vodě velké nafukovací čluny a vydávají se přes úžinu.

V Lamanšském průlivu se v noci převrátil člun s migranty, 31 jich zemřelo

Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin v pondělí vyzval Británii, aby „otevřela legální cesty k migraci“. Poukázal na to, že zatímco v jeho zemi ročně požádá o azyl 150 tisíc lidí, ve Spojeném království je to jen 30 tisíc.

Tím, jak se na nebezpečnou cestu přes rozbouřené vody Lamanšského průlivu vydává stále víc lidí, roste také počet těch, kteří se při tom dostanou do nesnází. Pád do ledové vody pro mnohé z nich končí tragicky. Minulou středu zde při pokusu dostat se na britskou pevninu utonulo 27 lidí.

To byl důvod, proč svolal francouzský ministr vnitra Darmanin v neděli v Calais jednání s ministry vnitra Německa, Nizozemska a Belgie. Zúčastnily se ho i evropská komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová a šéfka Europolu Catherine de Bolleová. Jednali o zlepšení policejní, justiční a humanitární spolupráce.

Avšak stát, jehož se současná krize přímo týká, zastoupení neměl: britská ministryně vnitra Priti Patelová měla původně přijet, nakonec ovšem francouzská strana její pozvání zrušila.

Francouze rozezlil Johnsonův dopis

Důvodem byl třístránkový dopis, který adresoval minulý čtvrtek britský premiér Boris Johnson francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi a nediplomaticky ho celý zveřejnil na Twitteru. Vyzval v něm prezidenta, aby Francie přijala zpět všechny běžence, jimž se podařilo dostat až do britského Doveru. Macron to odmítl slovy, že je to „neseriózní“. Krátce na to byla zrušena pozvánka pro britskou ministryni.

„Migranti přijdou do Calais, Dunkerquu nebo na sever Francie a riskují život při cestě přes kanál, protože jsou přitahováni britským trhem práce, kde je možné pracovat bez dokladů, ale také protože neexistuje legální cesta, jak získat v Británii azyl,“ prohlásil Darmanin.

Británie prý sice vystoupila politicky z Evropské unie, ale zůstává součástí evropského kontinentu. Podle Darmanina je migrační krize v Calais evropským problémem, který proto vyžaduje celoevropské řešení.

Paříž si také přeje, aby Britové víc spolupracovali při odhalování a potírání skupin, které organizují pašování lidí ze Spojeného království. V Londýně na to ovšem mají úplně jiný pohled. Britská vláda po odchodu země z Evropské unie výrazně zpřísnila migrační politiku. Opírá se přitom i o podporu domácí veřejnosti.

Londýn proto nabízí Paříži, že by poslal na sever Francie příslušníky ochrany hranic. To je ovšem pro francouzskou stranu nepřijatené, protože v tom spatřuje zásah do vlastní svrchovanosti. Další návrh počítá s možností posílení společných námořních hlídek.

Běženci vědí, že pokud se jim pokus podaří, v drtivé většině případů v Británii zůstanou. Málokdo bývá vrácen zpět do Francie, což souvisí i s nízkou ochotou tamních úřadů vzít je zpět.

Stávající rozepře ohledně migrantů je pouze jedním z mnoha konfliktů mezi Británií a Francií. Stále znovu se také opakují střety britských a francouzských rybářů. V pátek například zablokovali ti francouzští přístup k přístavům Calais a Saint-Malo, na několik hodin dokázali přerušit i provoz v eurotunelu spojujícím oba státy. Předmětem sváru je tady asi 150 licencí pro rybolov ve francouzských výsostných vodách.

Konflikty doprovázel i začátek pandemie, kdy Francie uzavřela své hranice s Británií. Na jihu Anglie se tvořily zácpy způsobené neodbavenými kamiony.

V září Britové uzavřeli spolu s Američany a Australany vojenské spojenectví AUKUS zaměřené na indo-pacifickou oblast. Francie kvůli tomu přišla o obchod na dodávku ponorek Austrálii v celkovém objemu 40 miliard dolarů. Paříž tehdy dokonce stáhla na přechodnou dobu své velvyslance z Austrálie a Spojených států.

Naši zemi by neubránila ani desetkrát větší armáda, říká armádní generál Opata

Premium Přes tři roky šéfuje armádě a nejvíc mu pije krev byrokracie. Když je nejhůř, oblékne maskáče a vyrazí z kanceláře...

Situace se obrací. Dřív byl vstřícný západ, dnes vyrazte s obytňákem na východ

Premium Nemám rád kempy s jejich davovou atmosférou, hlukem a stísněným prostorem a hotely jsou pro mě nenávratně statické,...

Recept na dlouhověkost? Chirurg Pafko vysvětluje, čím si zkracujeme život

Premium Profesor Pavel Pafko o tom, proč si u televize neotevře lahváč, o malém štěstí pro každý den a taky o poučném úrazu na...

Advantage Consulting, s.r.o.
OBSLUHA ZAŘÍZENÍ NA ZPRACOVÁNÍ KOVŮ (29500 – 33000)

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 29 500 - 33 000 Kč