Během mého letního putování po Srbsku, Černé Hoře a Chorvatsku jsem se setkala s množstvím odlišných tvrzení. Kdo tehdy začal válku? Kdo první vystřelil? Kdo páchal válečné zločiny? V každé ze zemí mají na tyto otázky odlišnou odpověď. Společné rozřešení se nyní Srbové a Chorvati snaží najít u Mezinárodního soudního dvora OSN v Haagu, kam nejdříve podal žalobu Záhřeb na Bělehrad a nyní i Bělehrad na Záhřeb.
Srbové chtějí u soudu dokázat, že Chorvati páchali genocidu, když ze svého území během ofenzivy v roce 1995 vyhnali srbské obyvatelstvo. "To ale mohou jen velmi těžko dokázat," prohlásil na toto téma chorvatský prezident Stjepan Mesič, kterého citoval srbský nejčtenější deník Blic v článku Mesić: Srbija će teško dokazati genocid nad Srbima (Mesič: Srbsko jen těžko dokáže, že došlo ke genocidě Srbů). "Žádný chorvatský voják nepřešel hranici se Srbskem, žádný voják nikoho v Srbsku nezabil, nespálil žádný dům, nebombardoval město," dodal Mesič. Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič podle něj naopak chtěl, aby Srbové z Chorvatska odešli. Chtěl je totiž přesídlil do Kosova, odkud zase vyháněl Albánce. PŮVODNÍ ČLÁNEK NAJDETE ZDE
Srbský deník Glas Javnosti si v článku Srbija traži pravdu (Srbsko hledá pravdu) všiml toho, že jedním z autorů chorvatské žaloby na Srbsko je i současný vážný kandidát na chorvatského prezidenta Ivo Josipovič. Srbský odborník na mezinárodní právo Radoslav Stojanovič v listu odhaduje, že by haagský soud mohl o obou žalobách rozhodnout do dvou let. Zároveň upozorňuje na důležitou věc: "Tyto spory stojí každou zemi několik milionů euro. Navíc v obou případech se genocida nedá dokázat. Došlo k válečným zločinům, zločinům proti lidskosti, ale ne ke genocidě. Myslím, že si to i Josipovič uvědomuje." PŮVODNÍ ČLÁNEK ZDE
Podobný názor jako Stojanovič má i Srb Vojin Dimitrijevič, šéf Bělehradského centra pro lidská práva. Obě žaloby podle něj nemají žádnou šanci na úspěch a jsou jen plýtvání energií a peněz. "Jen se tak zhorší vztahy mezi Chorvaty a Srby," uvedl Dimitrijevič pro srbský list Danas. "Aby šlo o genocidu, muselo by jít o násilné vyhánění a vyvražďování určité skupiny lidí. Dosud byl na území bývalé Jugoslávie označen za genocidu pouze masakr ve Srebrenici v roce 1995," dodal Dimitrijevič.PŮVODNÍ ČLÁNEK ZDE
Kdo páchal válečné zločiny? Pravdu má zjistit soud
Srbové a Chorvati, sousedé žijící kdysi v jednom státě, váleční nepřátelé, nyní věční rivalové. V dnešní Světové trafice zjistíme, že vztahy mezi těmito zeměmi jsou vyostřené i více než deset let od skončení válek v bývalé Jugoslávii.
Kandidát na chorvatského prezidenta Ivo Josipovič foto: ČTK
Neosvobodili nás jen Sověti a Američani. Loupeže, vraždy či znásilňování byly běžné, říká historik
Jak může skončit válka na Ukrajině? Mluví se o výměně kusu země za vstup do NATO i hrozbě „třetího majdanu“
Lobbisté uspěli, Češi přijdou o plně hrazené léky. Podle právníka ministerstvo ignoruje výroky soudů
Rusko ničí zbraně Západu. Účinnost ukrajinské techniky prudce klesá, střely za miliony selhávají
Za guláš už přes 200 korun. Restaurace vysvětlují, proč od začátku roku opět zrychlily zdražování jídla i nápojů
Tajná česká mise do Sýrie: delegaci prozradil snímek v agentuře. Proč jednala s Asadovým režimem?
Pronájem bytu 3+1 v přízemí , Lanškroun, ul. Na Slovanech. CP 63m2
Na Slovanech, Lanškroun - Žichlínské Předměstí, okres Ústí nad Orlicí
10 500 Kč/měsíc