Lidovky.cz: KLDR ve svých výhrůžkách nepolevuje, panuje v Soulu stále tak klidná atmosféra jako minulý týden?
I přes znepokojivé zprávy jsem si v Soulu žádné nervozity nebo příprav na válečný konflikt nevšiml. Dnes (v úterý, pozn. red.) ve zpravodajství samozřejmě padla zmínka o výzvě cizinců k evakuaci před hrozícím konfliktem. Jihokorejská vláda v reakci na to však okamžitě vydala prohlášení, že se jako vždy jedná pouze o prázdnou rétoriku a cizinci mohou zůstat klidní.
NEPŘEHLÉDNĚTE: |
Lidovky.cz: Existuje vůbec nějaký krizový scénář pro obyvatele Soulu nebo alespoň nějaké kryty?
Po celém Soulu a pochopitelně i na jiných místech země jsou výrazně označeny podzemní kryty. V naprosté většině se jedná o stanice metra, podzemní pasáže či parkoviště, ty však v žádném případě nemají kapacitu či zařízení, které by mohlo zajistit bezpečí vice než 10 milionům civilistů. Jednou za měsíc se pravidelně provádí testy poplašných sirén občas doprovázené zastavením provozu ve vyhrazených částech města. Jednou za několik měsíců se v provádí také nácvik evakuace veřejných budov, který spočívá v podstatě v tom, že jsou zaměstnanci či studenti vyzváni, aby se shromáždili v suterénu nebo před budovou. Všechna tato opatření jsou ale zcela běžná v žádném případě nelze registrovat změnu v souvislosti se současným děním.
Personalista Michal Šál.
Lidovky.cz: V Tokiu už rozmístili rakety Patriot. Zdá se, že se kdekoliv jinde panuje větší nervozita než v Jižní Koreji ...
Řekl bych, že rétorika KLDR v posledních týdnech vyvolala spíše mediální válku, kdy na stupňující se hrozby Jihokorejci většinou reagují jejich zlehčováním. Armádní představitelé se například před několika dny nechali slyšet, že sever není v žádném případě připraven na válku a v případě, že by se k útoku odhodlal, tak je Jižní Korea schopná se efektivně bránit i bez zahraniční pomoci.
Lidovky.cz: Jak vůbec podle vás vnímají Jihokorejci své problémové sousedy? Lze říci, že je přes všechno považují za svoje bratry?
Vztah k Severokorejcům je značně komplikovaný. Jihokorejci se snažili poměrně dlouhou šířit myšlenku, že komunismus je největší zlo. V tomto duchu donedávna probíhala i výuka na školách. Na druhou stranu nelze zapomínat, že i přestože od rozdělení uběhlo vice než půl století, existuje stále mnoho rodin, které mají nebo měly na severu příbuzné a tudíž k Severokorejcům mají určitý vztah. Nakonec je zde mladá generace, která uvažuje v naprosté většině čistě v ekonomické rovině a případné sjednocení se zbídačenou KLDR by rozhodně nechtěla zažít.
