Americké ministerstvo obrany Kinga nyní vede jako nepřítomného bez dovolené. Voják by podle stanice CNN mohl mít nárok na status válečného zajatce, neboť korejská válka skončila příměřím, nikoli mírovou smlouvou, což znamená, že USA a KLDR jsou technicky stále ve válce.
Udělení statusu válečného zajatce by Kingovi mohlo zajistit větší ochranu podle ženevských konvencí, které signatářům striktně ukládají, jak musí se zajatci zacházet. USA i KLDR úmluvu podepsaly.
Kingův případ je ale specifický. Třiadvacetiletý vojín přešel 18. července demarkační linii oddělující Jižní a Severní Koreu při exkurzi v pohraniční vesnici Pchanmundžom. Není jasné, zda chtěl do KLDR emigrovat, nebo zda doufá, že se ze země ovládané diktátorem Kim Čong-unem vrátí.
„Odvolání se na status válečného zajatce by pro USA bylo způsobem, jak se pokusit zajistit, aby se s Kingem zacházelo humánně. Podle Ženevských úmluv mají váleční zajatci rovněž právo na to, aby je kontroloval neutrální nezávislý pozorovatel,“ sdělila CNN expertka na vojenské právo Rachel VanLandinghamová z Jihozápadní právnické univerzity.
Podle odbornice ale není jasné, jestli KLDR status válečného zajatce vůbec uzná nebo jestli s Kingem bude zacházet dle konvencí.
Rizika zřejmě převládají nad výhodami
„Udělení statusu válečného zajatce s sebou ale nese také vážná rizika. Pokud by se USA na něj odvolaly, mohlo by to severokorejskému režimu signalizovat, že Wasghinton považuje konflikt za aktivní namísto dohody o příměří, která trvá již sedm desetiletí,“ varovala VanLandinghamová. „Politické důsledky mohou být velmi vážné,“ dodala.
„Zatím jsme ohledně vojína neučinili konečné rozhodnutí. KLDR a ním ale musí zacházet humánně v souladu s mezinárodním právem. Prioritou ministerstva je přivést Kinga domů. Pracujeme na tom všemi dostupnými kanály,“ řekl CNN nejmenovaný americký úředník.
Někdejší právník amerického letectva, jenž si přál zůstat v anonymitě, CNN řekl, že je nepravděpodobné, že by King status válečného zajatce získal, neboť v době jeho vstupu do KLDR neprobíhaly žádné aktivní boje. „Nebyl zajat v rámci konfliktu, navíc do země vstoupil z vlastní vůle,“ uvedl.
Severní Korea ve čtvrtek poprvé potvrdila, že Kinga zadržuje. Mezinárodní mise vedená USA minulý týden uvedla, že s Pchjongjangem o věci začala jednat. Podle stanice BBC je KLDR zřejmě otevřena vyjednávání.
King byl v americké armádě od roku 2021 a jako specialista na průzkum byl nasazen u americké jednotky v Jižní Koreji. Tam se však dostal do problémů a čelil dvojnásobnému obvinění z napadení, v jenom případě nakonec přiznal vinu a strávil téměř dva měsíce ve vězení. Po nedávném propuštění se měl vrátit do vlasti na základnu Fort Bliss v Texasu, kde ho mělo čekat disciplinární řízení a možné propuštění ze služby.
Od roku 1996 Severní Korea zadržela nejméně 20 občanů USA. Asi nejznámějším případem je zadržení studenta Otto Warmbiera, který byl v Pchjongjangu s dalšími studenty na zájezdu.
Za manipulaci s plakátem na hotelu byl odsouzen k 15 letům nucených prací. Propuštěn do USA byl v roce 2017, kam ho převezli v kómatu. Krátce poté zemřel.
