Muskův odchod z Kalifornie začal už před několika lety. Svébytný miliardář si stěžoval na vysoké daně a narůstající regulace, které mu neustále komplikovaly podnikání. Poslední kapkou byla pro něj pandemie koronaviru – s přísnými restrikcemi dala Tesla Kalifornii definitivně vale a namísto Silicon Valley se usadila v „Silikonových vrších“ na západ od Austinu.
Konkurence Silicon Valley
A Tesla tam ani zdaleka není sama. Jen za rok 2020 do Texasu přesídlilo 35 technologických společností a další oznámily plány tak učinit. Jsou mezi nimi i ta největší jména – Hewlett Packard, Dell či Oracle. Amazon zde za poslední dekádu investoval 5,5 miliardy dolarů (asi 124 miliard korun) a příští rok tu hodlá otevřít novou pobočku.
Velevzácný vesmírný teleskop vyletí ke hvězdám, dělali na něm i dva Češi. Má nahradit Hubbleův dalekohled |
„Je spousta věcí, které sem všechny láká – má to tu místní svéráz, skvělou hudební scénu, je to venkovské město,“ řekla serveru CNN Business Laura Huffmanová, prezidentka Austinské obchodní komory. „To je to, kde lidi chtějí být. Myslím, že rok 2020 nám ukázal, že máme mnohem větší svobodu ohledně toho, kde žijeme.“
Nejde ale jen o Austin. Sídla technologických gigantů rostou jako houby po dešti také v Dallasu a sousedícím městě Fort Worth. Oblast se v branži stala tak vyhlášenou, že se jí prostě říká jen „DFW“ – podle mnohých je dnes už pro investory zajímavější než kalifornské Silicon Valley. Právě v DFW buduje například Meta (dříve Facebook) rozsáhlé datové centrum v hodnotě 1,5 miliardy dolarů (asi 34 miliard korun).
Tento vývoj ukazuje, že Texas už zdaleka není závislý jen na ropě a zemním plynu. Naopak, jeho budoucnost víc a víc připomíná technologické centrum podobné Londýnu či Singapuru.
Modrající Texas
S tím, jak se mění populace „státu osamocené hvězdy“, se proměňují i politické poměry. S trochou nadsázky se někdy říká, že Kaliforňané si do Texasu „berou své názory s sebou“. Mluví se o „modrání“ státu neboli rostoucím podílu demokratických voličů, a to i vlivem masové migrace Hispánců přes jižní hranici. Každý šestý obyvatel Texasu je v současnosti imigrant, většinou z Mexika.
Velká města 29milionového státu už volí stabilně demokraty, podobně jako ve zbytku USA. Venkovské oblasti těsně u hranice s Mexikem, kde se usazuje nejvíc přistěhovalců, jsou také převážně „modré“. Ostatně Texas má tradici státu, který může připadnout té či oné straně – jeho proměna ve skalní baštu konzervativců byla dokonána až za hnutí Tea Party v prvním volebním období Baracka Obamy (2009–2013).
Trumpův stát
Jenže do celkové volební matematiky se tyto tendence zatím nepromítly. Ve Washingtonu reprezentují Texas dva republikánští senátoři a třiadvacet poslanců (demokratů je třináct). Stát má republikánského guvernéra Grega Abbotta a solidní republikánskou většinu v místní legislativě. V posledních dvou prezidentských volbách tu přesvědčivě vyhrál republikán Donald Trump – v roce 2016 o devět a v roce 2020 o šest procentních bodů.
Německo je nám v digitální oblasti až překvapivě podobné. V jednom se ale od nás zásadně liší |
Výsledkem je jedna z nejkonzervativnějších politik v celých Státech. Během pandemie koronaviru byl Texas prvním státem USA, který zrušil všechny protiepidemické restrikce. Zkraje podzimu pak guvernér Abbott zakázal povinnou vakcinaci. Do popředí zájmu se dostal také texaský zákon, jenž zakazuje potraty po šestém týdnu těhotenství a umožňuje občanům, aby žalovali kliniky, které by ho prováděly. Vláda amerického prezidenta Joea Bidena sice zákon napadla u Nejvyššího soudu, ale má minimální šanci na úspěch – i kvůli tomu, že stejný soud tento zákon na začátku září potvrdil.
Jak vážné to s „modráním“ Texasu vlastně je, ukážou guvernérské volby v příštím roce. Úřadujícího guvernéra Abbotta vyzve demokratický matador Beto O’Rourke, který už se neúspěšně ucházel jak o křeslo senátora, tak o demokratickou nominaci na prezidenta. Pokud by zvítězil, možná že bude jeho usednutí do guvernérského křesla v Austinu chápáno jako obrat v texaských politických dějinách.
Když ale prohraje, bude to jen další známka toho, že konzervatismus má v Texasu ve skutečnosti mnohem tužší kořínek, než mu americká média tradičně připisují.
