Andrea Fantiti plul v létě v roce 2022 směrem k Tangeru na atlantickém pobřeží Maroka, kde začínal závod plachetnic okolo světa Globe40, když jeden z členů jeho posádky zničehonic zakřičel: „Kosatka! Kosatka!“ Fantini nejdřív v dálce zahlédl ocas, a pak si všiml obří kosatky, která se řítila přímo na ně.
„Viděli jsme připlavat první kosatku, pak druhou, třetí, až nás úplně obklíčily,“ vzpomíná. „Kolem nás bylo sedm kosatek a začaly útočit na kormidlo. Bylo to vážně divné a trochu děsivé,“ popsal serveru BBC.
Kosatky dravé nikdy dřív nebyly ve volné přírodě agresivní vůči lidem. Od roku 2020 však podivné chování populace těchto kytovců u Pyrenejského poloostrova na jihozápadě Evropy udivuje námořníky, vědce a nyní i laiky po celém světe. Zdá se totiž, že kytovci vymysleli riskantní hru: pronásledují plachetnice a strkají do jejich kormidel, čímž je lámou.
„Je to bezprecedentní jev“, říká odborník Alfredo López Fernández z pracovní skupiny monitorující populaci pyrenejských kosatek (GTOA). V minulosti se objevilo několik zpráv, že kosatky proplouvají pod loďmi, nebo že do nich narážejí, čímž je potápějí.
Podle Lópeze to ale byly izolované incidenty ve specifické situaci. „Žádný z nich se nepodobal současné situaci,“ říká expert.
Kosatky se nyní otírají o lodě, strkají do nich a dokonce je i naklánějí, ukázala analýza z roku 2020. Nové chování právě zkoumá expert Renaud de Stephanis, který který se studiem kosatek u Pyrenejského poloostrova zabývá od 90. let minulého století.
Ve výzkumu Stephanis ve výzkumu volně žijícím kosatkám předkládá atrapy listů kormidla a natáčí je u toho. Z jeho poznatků se zdá, že místo toho, aby kosatky do kormidelních listů kousaly, tlačí na ně nosem, dokud je nezlomí.
„Strkají, strkají, strkají - a bum! Je to pro ně hra. Představte si šestileté, sedmileté dítě, které váží tři tuny. Nic víc v tom nehledejte. Kdyby tu loď chtěly rozbít, tak to udělají do deseti minut,“ říká de Stephanis.
Vždy útočí ty samé kosatky
Vědcům se dosud podařilo identifikovat na 35 kosatek z okolí Pyrenejského poloostrova a předpokládají, že jejich celková populace čítá 50 jedinců. Z nich je známých 15, kteří jsou do incidentů s loďmi vždy zapleteni. Podle Lópeze je to stále jedna a tatáž skupina.
Ačkoliv záhadné chování se zatím nepodařilo plně pochopit, vědci jsou na stopě řešení. Zatím vědí, že populace kosatek žijící v Gibraltarském průlivu si už před rokem 2020 osvojila techniku krmení, při které plavaly k lodím lovícím tuňáky a kradly ryby ze sítí.
V roce 2020 začalo devět kosatek připlouvat k plachetnicím, strkat do nich nebo narážet, přičemž občas zlomily list kormidla. Do těchto interakcí se nejvíce zapojovaly následující jedinci: dospělá kosatka se jménem Bílá Gladis a dvě mladší, Černá Gladis a Šedá Gladis. V průběhu let se k tomuto trojlístku přidali další kytovci. Podle Lópeze se skupina důsledně zaměřuje na plachetnice, na jiné typy lodí ne.
„Kosatky při tom všem nevykazují agresivní chování, ačkoliv mohou občas něco rozbít. (...) Víme, že je to komplexní chování, které nijak nesouvisí ani s agresí (nikoho nechtějí sníst, ani lidem ublížit), ani s pomstou (kosatky se neurážejí),“ uvedl López.
Vědci podle něj pracují s dvěma hypotézami, takzvanou teorií trendu nebo zábavy, podle které kosatky „vymyslely něco nového, a tak to opakují“. Takové chování je typické pro mladé kosatky.
Druhá teorie by se dala označit jako „hypotéza traumatu“. Jeden nebo více jedinců podle ní mělo špatnou zkušenost a snaží se loď zastavit, aby předešli podobné situaci. Podle Lópeze takové chování více odpovídá dospělým kosatkám.
Ačkoliv nelze s jistotou určit, která z těchto teorií je správná, existuje několik náznaků, které nahrávají spíše hypotéze traumatu. Podle Lópeze interakce s největší pravděpodobností začala dospělá Bílá Gladis, která v nich pokračovala i v roce 2021, kdy u sebe měla novorozenou dceru.
„To naznačuje, že její nutkání interagovat s lodí bylo silnější než mateřský instinkt“, říká López.
Černá Gladis navíc měla zranění, která byla patrně způsobena lidmi, a odborníci vědí, že Šedá Gladis byla svědkem toho, jak se její kamarádka zamotala do rybářských sítí.
Neurovědkyně a odbornice na kytovce Lori Marinová ale uvádí, že jí největší smysl dává teorie zábavy. „Jsou to vysoce inteligentní a zvídavá zvířata a zdá se, že je přitahuje spodní strana lodí a části, které vyčnívají ven. Kosatky jsou kulturní bytosti a často začnou nějaký módní trend, který se pak rozšíří do celé skupiny,“ říká expertka.
