Předseda slovenské vlády se v EU řadí k politikům, kteří dlouhodobě kritizují sankce, jež členské země uvalily na Rusko v souvislosti s jeho podílem na krizi na východě Ukrajiny. Fico se jako jeden z mála předních politiků evropské osmadvacítky, podobně jako český prezident Miloš Zeman, v květnu zúčastnil v Moskvě oslav výročí konce druhé světové války.
S ministry o ekonomice
Fica budou na návštěvě Ruska doprovázet ministři zahraničí, životního prostředí a školství, do Moskvy přicestují již během pondělí. Podle úřadu slovenské vlády plánuje Fico na schůzkách s ruskými politiky hovořit o smlouvě o dodávkách ropy na Slovensko a také o plánech ruského koncernu Gazprom ukončit tranzit zemního plynu přes Ukrajinu, což by se dotklo také Slovenska, které ruský plyn přepravuje dále do západní Evropy.
Očekává se také jednání o zpracování vyhořelého jaderného paliva nebo o projektu cyklotronového centra na odhalování nádorových onemocnění, které Slovensko původně plánovalo postavit v rámci snižování dluhu někdejšího Sovětského svazu vůči Slovensku a od jehož dokončení Bratislava odstoupila.
O čem bude mluvit premiér #Fico s prezidentem Putinem?
http://t.co/Gp9teItAFt #Slovensko pic.twitter.com/39MoL1Nz11
— Sputnik ČR (@sputnik_cz) 1. Červen 2015Hanba pro Slovensko
Vztahy mezi EU a Ruskem nejnověji poznamenalo rozhodnutí Moskvy zakázat 89 evropským politikům, vojenským představitelům a dalším činitelům vstup na území Ruska. Na seznamu, který nebyl oficiálně zveřejněn, jsou podle dostupných informací také čtyři Češi, ale žádný Slovák. „Je to tak trochu hanba pro Slovensko. Pokud bychom měli premiéra vlastence a demokrata, tak by tam nepochybně nechyběl,“ komentoval opoziční poslanec a šéf zahraničního výboru slovenského parlamentu František Šebej pro list Denník N skutečnost, že na seznam nebyl zařazen nikdo ze Slovenska.
Fico: Kdybych nejel na oslavy do Moskvy, musel bych se stydět |
Šebej rovněž kritizoval Fica za jeho návštěvu v Moskvě. „Považuji za úplně nepatřičné a nemorální, že tam jede v době, kdy v ruské státní televizi obhajují okupaci Československa v roce 1968. Vykreslují to jako bratrskou pomoc, která měla zabránit invazi NATO a fašismu. Taková ruská propaganda je nepřátelská vůči svobodě a demokracii, a tedy i proti nám,“ reagoval Šebej na dokumentární film televize Rossija 1.
Zmiňovaný snímek odsoudilo slovenské ministerstvo zahraničí. „Odvysílání tohoto dokumentu, který se snaží přepisovat dějiny a falšovat historické pravdy o takové stinné kapitole naší historie, poškozuje deklarované tradičně dobré slovensko-ruské vztahy. (...) Trváme na respektování pravdy i o událostech z roku 1968, které znamenaly pro Československo a jeho občany velkou a dlouhotrvající tragédii,“ uvedlo ministerstvo v prohlášení. Od ruské vlády Bratislava očekává kroky k zamezení zkreslování tragické části historie slovensko-ruských vztahů.
