Lidovky.cz: Napětí na Korejském poloostrově je hlavním zahraničním tématem. Schyluje se skutečně k válce? Zdá se, že samotné Jihokorejce situace příliš nevzrušuje...
Ano, Jihokorejce to skutečně příliš nezajímá. Mají jiné starosti a směšná KLDR pro ně prostě není tématem. Je to běžná severokorejská rétorika, i když některé kroky mají reálný dopad, jako nedávné omezení továrny Kesong. Ale stále to není nic výjimečného.
Jana Hajzlerová
|
Lidovky.cz: A co bombardéry B-2, které nad Korejský poloostrov minulý týden poslaly Spojené státy?
Ano, to je samozřejmě nevídané. Podle mě je to provokace Západu. Skutečně není možné uvěřit americké diplomacii, když pak v prohlášení tvrdili, že se jednalo o manévr v rámci výcviků, který KLDR nesprávně pochopila jako válečnou provokaci. Američané moc dobře vědí, že Severokorejci se těchto bombardérů bojí. Už je před nimi varovali Kim Ir-Sen i Kim Čong-Il. Mám spíš obavy ze Západu.
Lidovky.cz: Takže se Západ tentokrát chová jinak?
Zdá se mi, že ano. Nedávno OSN iniciovala vznik komise pro zkoumání zločinů proti lidskosti v KLDR. To je významný počin. Porušování lidských práv v Severní Koreji bylo vždycky téma, teď ale poprvé existují vážná obvinění ze zločinů proti lidskosti, a to je značný rozdíl v rámci mezinárodního práva.
Lidovky.cz: Každý den média informují o nové hrozbě ze strany KLDR. Co tím totalitní režim sleduje?
Severní Korea volá po společném jednání. Pravděpodobně jim došly zásoby po dlouhé a tvrdé zimě. Teď je období, kdy jim klasicky dochází suroviny z loňské úrody, a ta, jak víme, byla špatná, protože zemi v létě postihly rozsáhlé povodně. Nutně potřebují potravinovou pomoc, mě se to zdá jako jasné znamení.
Lidovky.cz: Takže chrastěním zbraní vlastně svolávají Spojené státy k jednacímu stolu?
Řekla bych, že ano. Jsem přesvědčena, že probíhají jednání. USA měly vyslat tajnou delegaci před několika měsíci. Samozřejmě to probíhá tajně, nedostane se to do médií.
Lidovky.cz: A jak by vypadal ideální scénář podle KLDR?
Nabídka od Spojených států ke společnému jednání o konkrétní potravinové pomoci čili bavit se o tom, kolik tun obilí a podobně.
Lidovky.cz: Jak vidíte možnost, že by se KLDR vzdala jaderného programu?
To je základní nepochopení Severní Koreje. Země má jaderný program inherentně (neodmyslitelně) jako prvek národnosti. Je to podobné, jako kdybychom se měli vzdát českého lva. Kult režimu je postaven na jaderném programu. Vzdát se ho by znamenalo politickou sebevraždu. Čili vyjednávací strategie požadující odstoupení od jádra je špatná. Svět by se měl podle mě smířit s tím, že Severní Korea je jaderná mocnost a začít s ní tak jednat.
NEPŘEHLÉDNĚTE |
Lidovky.cz: Jak by se tedy mělo vůči nepřátelskému režimu postupovat?
Předně by měl existovat zájem jednat. Od posledních zásadnějších incidentů v roce 2010 (ostřelování jihokorejského poloostrova a potopení jihokorejského torpédoborce.- pozn. red.) pozoruji, že Jihokorejci ztratili vůli k dialogu. Už se severem nechtějí jednat.
Lidovky.cz: A to je přitom důvod, proč KLDR přitvrzuje. Není to začarovaný kruh?
Ano, připomíná mi to malé dítě, které křičí a křičí a snaží se přilákat pozornost. Pak si ho na chvilku všímají, ale protože odmítne základní požadavek, tedy odstoupení od jaderného programu, scénář se opakuje.
Lidovky.cz: A proč tedy KLDR alespoň nezmírní provokace v podobě okázalých testů raket?
To je základní rétorika režimu. Jak rakety tak, družice, říkejme tomu dohromady jaderný program. Je to to jediné, co může Pchjongjang obyvatelům prezentovat. Nic jiného nemají. Lidé trpí hlady, ale berou to s povděkem. Lidé žijí tím, že jejich země vyslala družici...
Lidovky.cz: A lidé jim to skutečně absolutně věří? Neexistuje tam ani zárodek disentu?
Nemyslím si. Celá společnost je za posledních 60 let totálně zmanipulovaná. Když jsem například mluvila s uprchlíky, vyprávěli mi o tom, jak jedli krysy. Zároveň ale nedokázali říct nic negativního na adresu Kim Čong-Ila. To je velmi zvláštní. Výchova je zřejmě tak silná, nedokáží se změnit.
Lidovky.cz: Propaganda evidentně funguje bezchybně...
Severokorejská média referují o tom, jak se zahraničí zajímá o KLDR. Běžné jsou například zprávy typu: "Noviny v Laosu vytiskly část prohlášení Kim Čong-Una". Samozřejmě jsou to nevýznamné země, ale o tom Severokorejci nemají ponětí. O světě toho moc neví...
K TÉMATU |
Dalším prvkem rétoriky režimu je budování neustálé hrozby. Situace je tam prezentována tak, že existuje jakási světová válka ve smyslu imperialisté versus dobré země a tudíž je nutné skousnout to, že se máme špatně. Za další musíme rozvíjet armádu a jaderný program, abychom se válce mohli ubránit. Když máte pocit, že žijete ve válce, nemáte důvod se režimu nějak stavět, věříte, že vás chrání.
Lidovky.cz: Takže obavy z ozbrojeného konfliktu na Korejském ostrově jsou zbytečné?
Přestože severokorejská propaganda působí směšně, není důvod si myslet, že jsou to úplní blázni. To by režim padl už dávno. Jakékoliv započetí války by znamenalo kolaps. Asi by zabili desetitisíce lidí, mohli zlikvidovat i Soul, na to jim nakonec stačí i jejich dělostřelectvo umístěné v pohraničí. V konečném důsledku by je USA s Jižní Koreou okamžitě dostaly. To mi přijde jako bláznovství, jsem přesvědčená o tom, že KLDR do války nepůjde.
