„Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění),“ uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
S generály a oblastními náčelníky prezident jednal podle svých slov také o financování a zapojení různých zdrojů, včetně soukromého podnikání do opevňovacích prací. „Priorita je jasná. Děkuji všem, kdo pracují na této výstavbě a při výrobě (stavebních) materiálů,“ dodal. Na pořadu byla také otázka, co ukrajinská armáda potřebuje od zahraničních partnerů k posílení obranných linií.
Zvláštní pozornost účastníci porad věnovali výstavbě krytů ve školách, aby se děti mohly učit nejen po internetu, dodal Zelenskyj.
Válka Ruska proti Ukrajině v pátek pokračuje 645. dnem. Ukrajinské síly na počátku léta zahájily dlouho očekávanou protiofenzívu, která však až dosud nevedla k přelomu situace na bojišti, a mezitím ruské jednotky zejména na východě země opět přešly do útoku.
Podle Zelenského pro Ukrajinu bude jednodušší získat zpět poloostrov Krym než oblast Donbasu na východě země, řekl podle agentury Unian při středečním setkání s ukrajinskými vysokoškolskými studenty. Donbas je totiž podle prezidenta za deset let bojů silně militarizován a jsou tam časté proruské nálady.
„Když se podíváme na Donbas, tak lidé tam už deset let žijí v jiném prostředí, je to dlouhý proces,“ uvedl Zelenskyj a poukázal přitom na válku na východní Ukrajině s proruskými separatisty, která začala v roce 2014.
„Území se navracejí s lidmi a pokud lidé nechtějí, tak to bude složité,“ zdůraznil prezident.
Ukrajinská média v pátek citují z komentáře časopisu The Economist, podle kterého nerozhodnost Západu při podpoře Ukrajinci a šokující absence strategického vidění zavinila, že ruský prezident Vladimir Putin získal šanci vyhrát ve válce a v příštím roce bude Rusko bojovat z pozice silnějšího.
Ukrajina zneškodnila 18 ruských dronů
Ukrajinská protiletecká obrana za uplynulou noc sestřelila 18 z 25 dronů, které ruská armáda vyslala nad území bránící se země. V pátek o tom informovalo ukrajinské letectvo.
Kyjev také ráno oznámil, že ukrajinská armáda sestřelila jednu ze dvou raket vzduch-země Ch-59. Rusko dronový útok vedlo z jihozápadu svého území a okupovaného Krymu, rakety odpálilo ze vzdušného prostoru okupované části Chersonské oblasti. Informace o případných škodách nebo obětech ukrajinská strana nezveřejnila.
Server Ukrajinska pravda píše, že v noci na pátek platil letecký poplach na jihu a východě Ukrajiny. Výbuchy se v noci ozývaly ve městě Kropyvnyckyj na střední Ukrajině, bližší informace o jejich následcích nejsou k dispozici.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury Reuters uvedlo, že jeho námořnictvo v Černém moři zneškodnilo ukrajinské plavidlo bez posádky. Podle ruského námořnictva se v oblasti západního Černého moře ke Krymu blížilo ukrajinské plavidlo bez posádky. „Zjištěný cíl byl zničen,“ uvedla Moskva. Rusko ukrajinský Krym protiprávně anektovalo v roce 2014.
Informace, které zveřejňují válčící strany, nelze nezávisle ověřit.
Velitel společných ozbrojených sil Ukrajiny Serhij Najev se domnívá, že by se válka mohla opět rozšířit mimo východ a jih Ukrajiny. Podle něj se tak může stát zejména v případě, že Rusko s pomocí svých spojenců bude pokračovat ve výrobě zbraní a technicky se zdokonalovat nebo pokud spojenci sníží objem pomoci Ukrajině.
„Chápeme, že v současnosti probíhá válka o zdroje. Ruská federace je získává s pomocí Osy zla, což je Severní Korea a Írán. A my s pomocí našich partnerů, kteří nám dodávají zařízení protivzdušné obrany, se stavíme proti Ruské federaci s jejími zdroji,“ řekl Najev v rozhovoru pro ABC News.
„Je potřeba si uvědomit, že snížení pomoci skutečně zasáhne naši obranyschopnost. Budeme ale bojovat s tím, co máme,“ dodal.
ABC News také uvedla, že ukrajinské letectvo a rozvědka odhadují, že Rusko v posledních dvou měsících vypálilo na Ukrajinu více než 800 dronů. V zásobě si ovšem ponechalo přibližně 870 řízených a balistických střel pro útoky na energetickou infrastrukturu.
