Proruští separatisté v obsazené části Luhanské a Doněcké oblasti uspořádali volby šéfů samozvaných lidových republik a jejich parlamentů navzdory důraznému nesouhlasu Kyjeva.
foto: Reuters
Na seznam je zařazeno osmnáct osob, kromě Česka i ze Slovenska, Bulharska, Itálie, Maďarska, Rakouska, Řecka, Belgie, Srbska, Francie a USA. Ve zprávě o jejich misi v Doněcké a Luhanské oblasti, kterou ukrajinské ministerstvo označuje za nezákonnou, jsou pozorovatelé označeni za představitele „nejodpudivějších protidemokratických politických sil“.
Náklonnost k Rusku
Kromě Doubravy ze sdružení Severočeši.cz je v seznamu jméno Ladislava Zemánka, místopředsedy české neparlamentní konzervativní nacionalistické strany Ne Bruselu - Národní demokracie. V životopisu publikovaném na webových stránkách strany se Zemánek hlásí k pravoslavnému vyznání a píše, že se „nijak netají svou náklonností k Rusku a ostatním slovanským národům“.
Na seznamu je rovněž Ukrajinec Alexandr Gegalčij žijící údajně v Česku. Podle ukrajinského ministerstva vnitra jde o propagátora zakarpatského separatismu a hlasatele samozvané republiky Podkarpatská Rus. Ze Slovenska údajně na východ Ukrajiny přijel Viliam Longauer, tajemník ústřední rady Slovenského svazu protifašistických bojovníků.
Účast těchto lidí „v nezákonných procesech na území dočasné kontrolovaném bandity a zahraničními žoldáky“ je podle ukrajinského ministerstva vnitra nepřípustná. Ministerstvo požádalo ukrajinskou kontrarozvědku SBU, aby jejich jednání zhodnotila v souladu s právním řádem.
Ministerstvo zahraničí by mělo pozorovatele ze seznamu označit za osoby na Ukrajině nežádoucí. O jejich účasti v protiprávních akcích na ukrajinském území by mělo informovat příslušné vládní úřady v jejich domovských zemích, praví se v informaci ukrajinského ministerstva vnitra.
Porošenko v reakci na donbaské volby odvolá decentralizaci- Ukrajinský prezident Petro Porošenko hodlá v reakci na nedělní volby na Donbasu odebrat povstaleckým regionům rozsáhlé pravomoci, které jim přiznal zářijový zákon o zvláštním statusu území kontrolovaných separatisty.
- Zvolené orgány donbaských separatistů daly ve společném prohlášení najevo ochotu k dialogu s Kyjevem, pokud ukrajinské orgány projeví "rozumný přístup".
- Podle zákona z poloviny září měla správa povstaleckých zón podléhat speciálnímu režimu, který měl trvat tři roky. Jeho základem měly být nové komunální volby plánované na 7. prosince. Zvolení zákonodárci nesměli být ze svých funkcí uvolněni a měli využívat poměrně rozsáhlých pravomocí, mezi nimiž bylo i vytváření dobrovolnických lidových milicí. Zákon povoloval využívání ruštiny v oblastech kontrolovaných separatisty.
- Separatistickými volbami, které o víkendu uspořádali v Luhanské a Doněcké oblasti, ale vzbouřenci sami možnost rozšířené samosprávy vyloučili, uvedl Porošenko. Volby byly podle něj jasným porušením minských dohod z počátku září, které kromě zastavení palby, vytvoření nárazníkové zóny a výměny zajatců obsahovaly i závazek decentralizace a konání místních voleb uspořádaných podle ukrajinských zákonů.
- Podle prohlášení separatistů ale naopak nedělní volby mírový proces urychlí a povedou k politickému řešení, které odstraní nahromaděné rozpory. "Jsme ochotni pokračovat v dialogu, musí být ale rovnoprávný," uvádí se v prohlášení představitelů "lidových republik". Povstalci prý chtějí podepsat dohodu s kyjevskou vládou, dodávat na Ukrajinu uhlí a zachovat hřivnu jako své oběživo. "Potřebujeme spolupráci v energetice, zemědělství, dopravě, ve vývozu," uvádí se v prohlášení.
- Podmínkou je ale "rozumný" přístup Kyjeva k nedělním separatistickým volbám a "skutečné, nikoli fiktivní uznání zvláštního statusu Donbasu".
- Vzbouřencům prý jde o "zachování jednotného rusko-ukrajinského civilizačního prostoru," ale i o udržení jednotného hospodářského, kulturního a politického prostoru Ukrajiny.
|
