24. července 2019 19:03 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Laskavý ‚Řezník z Pekingu‘. Zemřel bývalý čínský premiér, který tvrdě potlačoval demonstrace za demokracii

Li Peng - bývalý čínský předseda vlády. Dcera čínského politika a byznysmenka... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Li Peng - bývalý čínský předseda vlády. Dcera čínského politika a byznysmenka... | foto: Lidové noviny

Peking/Praha Ve věku nedožitých devadesáti let zemřel v pondělí bývalý čínský premiér Li Peng přezdívaný jako Řezník z Pekingu. Tuto přezdívku mu přineslo chladnokrevné potlačení obrovských demonstrací za demokracii v roce 1989, jež vešly do dějin pod názvem Masakr na náměstí Nebeského klidu. Li Peng byl známý i svou podporou výstavby kontroverzní hydroelektrárny Tři soutěsky. Zprávu o jeho úmrtí přinesla čínská státní média.

Politik, který pravděpodobně nebude v čínských učebnicích dějepisu nijak oslavován. Jeho politická kariéra má dva stěžejní body: stal se symbolem razantního potlačení studentských demonstrací a také byl aktivním podporovatelem vybudování Tří soutěsek, největší přehradní hráze na světě.

Li Peng byl čínským premiérem v rozmezí let 1988 až 1998. Poté se stal na pět let šéfem čínského Národního lidového kongresu. Li Peng nebyl většinově mezi Číňany nikdy příliš oblíbený. To mu ovšem nezabránilo získat velkou moc - na sklonku kariéry jako vrcholný představitel tajného stálého výboru politbyra, které prakticky mohl řídit celou zem. Ukázalo se tak, že byl ve skutečnosti obratný politik, a to i navzdory jeho obrazu nudného úředníka, který si o něm vytvořila veřejnost, píše deník New York Times.

Narodil se v Šanghaji 20. října 1928. Jeho otce popravili nacionalisté z Čankajškovy strany poté, co byl přistižen, jak pomáhá organizovat komunistické síly. Jako mladík se seznámil s jedním z nejvěrnějších společníků Mao Ce-Tunga Čou En-laje a jeho ženy Teng Jing-čchaové, kteří si jej oblíbili. Právě toto přátelství mu pomohlo i v pozdější kariéře.

Z elektrárny do politiky

Li Peng na Moskevském energetickém institutu vystudoval hydroelektrické inženýrství. Mezitím v jeho rodné zemi proběhl komunistický převrat a jeho patron Čou En-laj se stal premiérem. Li Peng se do Číny vrátil v roce 1955. Svou kariéru začal ve vedení hydroenergetické elektrárny.

Když začal v Číně Kulturní revoluce, jež s sebou nesla velké čistky, Li Peng vyvázl kupodivu bez úhony. A to i navzdory jeho vzdělání a spojení se SSSR, s níž v té době neměla Čína nejlepší vztahy. Mnozí intelektuálové byli tehdy popraveni nebo posláni na venkov. Li Peng se naopak dostal z „venkova“ do Pekingu. Tam působil jako vedoucí na městském úřadu pro zásobování energií. Svůj podíl na tom má jistě i patronát Čou En-laje a jeho ženy Jing-čchaové. Tu ve svých memoárech nazýval Li Peng jako „mámu Teng“.

Velký skok pro Pengovu kariéru znamenala až smrt velkého kormidelníka v roce 1976. Starou vládnoucí garnituru v té době začali střídat technokraté. Li Peng se nejdříve stal ministrem energetiky. Další úspěch přišel, když ho ústřední výbor komunistické strany jmenoval do politbyra. Jeho důležité postavení potvrdilo vyslání na pohřeb sovětského lídra Konstantina Černěnka. Byl také první čínský vysoký úředník, který se setkal s novým sovětským lídrem, jímž byl Michail Gorbačov.

V roce 1987 byl jmenován na nejvyšší post generálního tajemníka komunistické strany Čao C‘-jang. Jeho liberální postoj a snaha o otevřenější politiku vedly k jeho rychlému konci v roce 1989, k němuž přispěl i Li Peng. I to vedlo k pozdějším masivním prodemokratickým protestům.

Kdo může za Masakr

Největší, ač ne pozitivní, publicitu mu přineslo televizní vystoupení v květnu 1989, kdy oznámil obyvatelům vyhlášení stanného práva v Pekingu a zároveň odsoudil vůdce demonstrací za demokracii. „Jsou to nepřátelé komunistické strany, kteří ohrožují osud a budoucnost Čínské lidové republiky vybudované mnoha revolučními mučedníky jejich krví,“ prohlásil tehdy Li Peng v televizním přenosu.

Historici debatují nad tím, jak moc velkou osobní odpovědnost na tomto vojenském zásahu proti studentům a dělníkům, který začal 3. června 1989, Peng má. Proti neozbrojeným lidem nasadila armáda tanky a automatické pušky. Dodnes není jasné, kolik lidí zahynulo, mluví se však o stovkách životů.

Už od roku 1989 jeho kritikové požadovali, aby byl postaven před soud nebo aby veřejně přiznal svou roli v krveprolití na náměstí Nebeského klidu. To se nestalo ani po třiceti letech od této události. Sám Li Peng ze zásahu viní Tenga Siao-pchinga. Teng Siao-pching byl faktický vůdce Číny od Mao Ce-Tungovy smrti. Byl známý tím, že zavedl ekonomické reformy a přinesl do hospodářství tržní prvky, zároveň však uplatňoval autoritářskou politiku a potlačoval jakýkoli pokus o demokracii.

„Byl to jen pěšec v šachové hře Teng Siao-pchinga,“ řekl Bao Tong, někdejší asistent Čao C‘-janga. „Někteří lidé věří, že 4. červen 1989 byl výsledkem Li Pengova ovlivňování Teng Siao-pchinga. To by bylo ale přeceňování Li Penga. Li Peng byl jen Siao-pchingovým následovníkem, “ myslí si Bao Tong.

„Li Peng se stal padlým mužem po nepokojích na náměstí Nebeského míru. Je to důvod, proč se nestal generálním tajemníkem,“ řekl o něm Rod MacFarquhar, expert na na čínskou politiku působící na Harvardu.

Po potlačení demonstrací na náměstí nebeského klidu se předpokládalo, se, že Peng Čao C‘-janga nahradí. Nestalo se tak zřejmě kvůli jeho nízké oblibě doma i v zahraničí. Panovaly také obavy, že by nezvládl řešit ekonomické problémy. Teng Siao-pching úřad obsadil Jiangem Zeminem. Přesto zůstal Li Peng jako premiér druhým nejdůležitějším mužem v zemi.

Laskavý a přátelský hydroenergetik

Jako odborník na hydroenergetiku velmi podporoval v 90. letech výstavbu jedné z nejdražších a nejkontroverznějších staveb v čínských dějinách – přehrady Tři soutěsky na řece Jang-c‘-ťiang. Kvůli projektu se musely z oblasti vystěhovat miliony lidí. Kritici také poukazují na to, že stavba silně narušila tamní ekosystém.

Podle zdrojů z jeho okolí byl Li Peng laskavý a přátelský člověk. „Li Peng se nikdy nechoval pánovitě. Vždy mi pomáhal s domácími pracemi, když měl čas,“ vzpomíná jeho žena v článku čínské vládní zpravodajské agentury Sin-chua. Zpráva však podle New York Times již nezmiňuje, že si rodina žila v luxusním bytě s početným služebnictvem. Li Peng měl tři děti. Dvě z nich úspěšně podnikají. Jeden ze synů by měl bydlet v zahraničí.

Ona a pan Li měli dva syny a dceru. Zhu Lin se stala úspěšnou podnikatelka a dvě děti provozovaly monopoly státní moci. Další syn se připojil k armádě a později podle čínských médií žil v zahraničí.

jabKamila Jablonická