Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zasedl k jednacímu stolu, uvedl server RBK Ukrajina. „Chci se ještě jednou obrátit na prezidenta Ruské federace. Na celém ukrajinském území se odehrávají boje. Pojďte si sednout k jednacímu stolu abychom ukončili umírání lidí,“ uvedl Zelenskyj.
Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak ráno zmínil, že Ukrajina je připravena zahájit s Ruskem jednání o neutrálním statusu, ale že požaduje bezpečnostní garance.
Putin podle čínské televize CCTV řekl svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi, že je ochotný uspořádat s Ukrajinou jednání na vysoké úrovni.
Rusko pak uvedlo, že je připraveno poslat delegaci do Minsku, kde běloruský vůdce Alexandr Lukašenko navrhl zprostředkovat přímá jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Kyjev podle Kremlu místo toho navrhl rozhovory ve Varšavě a pak údajně přerušil kontakt.
Putin nicméně zároveň vyzval ukrajinskou armádu, aby se chopila moci v zemi. „Znovu apeluji na vojenský personál ozbrojených sil Ukrajiny: nedovolte neonacistům a (ukrajinským radikálním nacionalistům) používat vaše děti, manželky a seniory jako lidské štíty,“ řekl. „Vezměte moc do svých rukou. Bude pro nás lehčí dosáhnout dohody,“ dodal Putin s tím, že ruští vojáci na Ukrajině jednali „statečně, profesionálně a hrdinsky.“
Lavrov: Nejdřív kapitulace, pak jednání
„Navrhovali jsme různé varianty zajištění bezpečnosti (...) Promarněné příležitosti prezidenta Zelenského jsou tedy dobře známy,“ řekl nicméně k možnostem jednání ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Rusko podle Lavrova nechce, aby neonacisté vládli na Ukrajině. Hodlá zajistit „demilitarizaci“ Ukrajiny.
Kyjev se domnívá, že Rusové chtějí zlikvidovat ukrajinskou vládu. Sám Zelenskyj prohlásil, že je „cíl číslo jedna“. K podobným závěrům došli i Američané či Britové.
Mírnější stanoviska Kremlu
Ministrův útok na Zelenského je poněkud v rozporu s diplomatičtějším vyjádřením mluvčího prezidenta Vladimira Putina Dmitrije Peskova, podle něhož Kreml „samozřejmě“ uznává Zelenského za prezidenta Ukrajiny. Vztahy mezi zeměmi se normalizují, jakmile lidé pochopí, že Rusko bylo přinuceno jednat na Ukrajině, aby ochránilo svou bezpečnost.
Peskov podal též odlišný výklad než Lavrov v případě Zelenského nabídky diskutovat o možné neutralitě Ukrajiny. Kreml podle něj zaznamenal prezidentovu ochotu, ale více záležitost nechtěl diskutovat. Na požadavcích Kremlu se podle Peskova nic nemění. Rusko nechce, aby se kdy Ukrajina přidala k NATO či hostila vojáky aliance.
Putin během čtvrtečního setkání s velkými ruskými podnikateli hájil ruské kroky s tím, že se jednalo o vynucené opatření, protože „nezůstaly žádné šance udělat něco jiného. Rusku podle něj hrozila vážné bezpečností rizika. Již dříve obvinil Ukrajinu, že se chystala ohrožovat Rusko jadernými zbraněmi a provádí „genocidu“ rusky mluvícího obyvatelstva v separatistických republikách na východě země.
Podle Peskova protiruské sankce přijaté řadou států včetně USA a EU budou sice pro Rusko problém, ale bude „řešitelný“. Dodal, že země zredukovala svoji závislost na zahraničním importu.
Peskov zároveň řekl, že Rusko chystá odvetné sankce. Vyjádřil se též k zásahům ruské policie proti protestujícím, kteří ve 40 ruských městech vyjadřovali nesouhlas s invazí. Podle něj neměli právo porušit zákony. Rusko v posledních letech přijalo tvrdá omezení možností vyjádřit veřejnou nespokojenost s kroky vlády.
Lavrov tvrdí, že Rusko je vždy připraveno jednat s NATO:
24. února 2022 |
