Válka na Ukrajině se přibližuje stále víc k hranicím s Polskem. Ukázal to i nedělní ruský raketový útok na vojenské letiště Javoriv nedaleko západoukrajinského Lvova.
Podle údajů ukrajinských úřadů při něm přišlo o život nejméně 35 lidí a 134 dalších utrpělo zranění. Gubernátor Lvovské oblasti Maksym Kozyckyj uvedl, že ruské jednotky vypálily na základnu přes třicet raket. Napadené letiště, vzdálené přibližně dvacet kilometrů od polského území, dosud sloužilo k výcviku ukrajinského letectva.
V minulosti se zde odehrávaly i společné manévry armád Ukrajiny a členských států NATO. Podle vyjádření ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova zde pracovali i zahraniční letečtí instruktoři, převážně ze Spojených států a Kanady.
„Toto je nový teroristický útok na mír a bezpečnost poblíž hranice EU–NATO,“ napsal Reznikov na Twitteru. Podle vyjádření české ministryně obrany Jany Černochové na napadené základně nepůsobili instruktoři z České republiky.
Mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby k tomu uvedl, že američtí instruktoři základnu opustili již před několika týdny. Zároveň připomněl, že se jednalo o třetí útok na letiště na západě Ukrajiny od zahájení války, což podle něj může naznačovat rozšíření okruhu cílů ruské armády.
Jake Sullivan, poradce pro národní bezpečnost amerického prezidenta Joea Bidena, vidí v útoku na letiště Javoriv výraz rostoucí nespokojenosti ruského vedení s rychlostí, jakou armáda na území Ukrajiny postupuje. Podle agentury Reuters varoval Moskvu, že pokud její vojáci vystřelí na území členského státu NATO, zareaguje západní obranné společenství „plnou silou podle pátého článku smlouvy o NATO o společné obraně“.
Kromě vojenského letiště Javoriv se stalo během víkendu cílem útoku i další armádní letiště na západě Ukrajiny, a to sice v Ivano-Frankivsku, vzdáleném zhruba 150 kilometrů od slovenských hranic. Podle zdejšího starosty bylo od zahájení války proti Ukrajině cílem ruského útoku již potřetí.
Západní část Ukrajiny přitom až dosud zůstávala v zásadě ušetřena přímých projevů války. Do Lvova i blízkého okolí se od zahájení invaze i kvůli tomu uchýlily tisíce běženců prchajících před válkou z jiných částí země.
Kyjev se chystá na blokádu, Mariupol doufá v evakuaci
Během včerejšího dne rovněž pokračovaly velmi tvrdé boje v Irpini a Makarivu, městech bezprostředně hraničících s Kyjevem. Ukrajinská armáda hlásila dramatickou humanitární situaci i z jiných sídel v okolí metropole.
Vedení Kyjeva včera oznámilo, že vytvořilo strategické zásoby potravin pro obyvatele města, které by měly vydržet dva týdny. Zmíněné rezervy mají být využity pro případ, že by se ruská armáda snažila dosáhnout kapitulace města systematickou blokádou a odříznutím od jakéhokoli zásobování.
Z dřívějších vyjádření starosty města Vitalije Klička vyplývá, že ukrajinskou metropoli v minulých týdnech opustily statisíce lidí, takže z původních tří milionů obyvatel jich tam zůstaly méně než dva miliony.
Na záchranu civilistů z míst, kde se odehrávaly největší boje, bylo včera plánováno čtrnáct koridorů. Jeden z konvojů s několika tunami humanitární pomoci mířil i do jihoukrajinského přístavu Mariupol, který je v obležení ruské armády a kde se v minulých dnech odehrávaly prudké boje.
Podle ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové měly do města směřovat i prázdné autobusy, jež by mohly v opačném směru vyvézt občany z Mariupolu. Podobné pokusy o evakuaci obyvatel v minulých dnech opakovaně ztroskotaly. Ruská i ukrajinská vláda se následně vzájemně obviňovaly z maření snah o záchranu obyvatelstva.
Podle odhadů agentury Reuters ve městě čeká na pomoc přes 400 tisíc lidí. Nefungují v něm elektřina, voda ani topení, začaly docházet i zásoby jídla.
