Představitel Hizballáhu Hašem Safieddine vyzval amerického prezidenta Joea Bidena, izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a „zlomyslné Evropany“ k opatrnosti. Prohlásil, že postavit se proti odporu hnutí vůči izraelským aktivitám v Pásmu Gazy by byla velká chyba.
„Protože to, co máme, je víra. A Bůh je silnější než vy, všechny vaše bitevní lodě a všechny vaše zbraně,“ řekl Safieddine s jasnou narážkou na válečné lodě, které do oblasti poslaly USA a Británie, aby protivníky Izraele, Hizballáh i jeho podporovatele Írán, odradily od možného vměšování se a další eskalace situace.
Hizballáh čelí podezření, že věděl o přípravě teroristického útoku Hamásu proti Izraeli 7. října a že se na něm také podílel. Ahmed Abdul-Hadi, vedoucí politické pobočky Hamásu v Bejrútu, to však popírá. Tvrdí nicméně, že mezi oběma skupinami existuje nepřetržitá spolupráce a libanonské islamistické hnutí je připraveno na „velkou válku“ s Izraelem.
„Hizballáh nebude brát ohled na hrozby od kohokoli, kdo mu brání vstoupit do války. Bude ignorovat varování, aby se do ní nezapojoval,“ řekl listu Politico Abdul-Hadi. „Načasování toho, zda Hizballáh bude chtít vstoupit do války nebo ne, bude souviset s izraelskou eskalací a incidenty na místě. Zejména s tím, pokud se Izrael pokusí vstoupit do Pásma Gazy s pozemními silami.“
Znepokojený Izrael u severní hranice s Libanonem posílil ostrahu. Izraelský ministr obrany Joav Galant prohlásil, že Izrael nemá zájem vést válku na své severní frontě a že pokud se Hizballáh bude držet na uzdě, pak Izrael také ponechá situaci podél hranice takovou, jaká je.
Od útoku Hamásu si Hizballáh a Izrael téměř denně vyměňují palbu na hranicích. Podle Abdul-Hadiho skupina těmito potyčkami ukazuje, že se nehodlá vyhýbat boji. „Hizballáh řekl, že nezůstane stranou, a důkazem toho je, že Hizballáh udeřil podél jižní hranice. Bylo to z iniciativy Hizballáhu. Říkají, že jsou připraveni na velkou válku,“ řekl představitel Hamásu v Libanonu. „Hizballáh dal jasně najevo, že pokud Izraelci překročí linii, zahájí plný útok na Izrael.“
Zástupce šéfa Hizballáhu Naim Kássim minulý pátek uvedl, že hnutí nebude i přes naléhání arabských států nebude stát stranou současného konfliktu. „Až přijde čas na jakoukoli akci, provedeme ji.“
Vojenská síla Hizballáhu
Hnutí získalo bojové zkušenosti proti izraelské armádě během druhé libanonské války v roce 2006. Podle odborníků od té doby jeho síly, za četné podpory Teheránu jakožto ústředního geopolitického nepřítele Jeruzaléma, ještě vzrostly.
Analytik respektovaného think tanku Atlantická Rada Nicholas Blanford řekl stanici Al-Džazíra, že skupina má nyní k dispozici přinejmenším 60 tisíc bojovníků. Zatímco v roce 2006 její zásoby tvořilo 14 tisíc raket, nyní je to přibližně 150 tisíc.
Na rozdíl od Hamásu a Palestinského islamistického džihádu, které vyrábí neřízené rakety podomácku, Hizballáh může využít i íránské přesně naváděné střely s dosahem 300 kilometrů. Spekuluje se, že hnutí si drží v Sýrii i některé tanky ruské výroby, jmenovitě T-55 a T-72.
Pýchou Hizballáhu jsou jeho speciální jednotky, které systematicky připravil na průnik do Izraele v případě války. Podle pozorovatelů útok Hamásu jako by vypadl právě z příručky Hizballáhu.
„Myslím, že Hizballáh má dnes schopnost způsobit Izraeli největší škody od založení židovského státu v roce 1948,“ varuje Blanford. „Není překvapením, že izraelští představitelé v posledních několika letech považovali Hizballáh za hlavní hrozbu.“
