Dohoda řeší spor týkající se 860 kilometrů čtverečních vod Středozemního moře, v nichž se nachází ložiska plynu.
Podle libanonského vyjednavače Iljáse bú Saaba představuje dohoda začátek „nové éry“. Dopis ve čtvrtek bude na nejjižnější části libanonské hranice ve městě Nakúra předán americkým představitelům, kteří jednání Izraele a Libanonu zprostředkovali. Následně se na základně mírových sil v Nakúře uskuteční ještě ceremonie, které se zúčastní zástupci obou zemí.
V Jeruzalémě dohodu schválila izraelská vláda a následně podepsal premiér Lapid. Podle něj dohoda znamená formální uznání Izraele nepřátelským státem. „Nestává se každý den, že by nepřátelský stát uznal stát Izrael, navíc v písemné dohodě, před zraky celého mezinárodního společenství,“ uvedl izraelský premiér.
 |
„Nestává se každý den, že by Spojené státy a Francie stály za námi a poskytovaly dohodě bezpečnostní a ekonomické záruky,“ dodal. Uvedl, že dohoda posiluje bezpečnost židovského státu.
Libanonský prezident nicméně dohodě takový význam nepřikládá a jakýkoli širší průlom ve vztazích mezi oběma zeměmi nepotvrdil. Dohoda podle Aúna nemá „žádné politické rozměry ani dopady, které by odporovaly zahraniční politice Libanonu“.
Prostředníkem složitých jednání byl americký diplomat Amos Hochstein. Ten očekává, že dohoda bude platit i v případě změn ve vedení obou zemí. V této souvislosti zmínil nadcházející parlamentní volby v Izraeli, které se uskuteční příští úterý, a rovněž fakt, že mandát libanonského prezidenta Aúna končí už v pondělí. Dohoda by měla být podle Hochsteina dodržována „bez ohledu na to, kdo bude velmi brzy zvolen příštím libanonským prezidentem“.
Dohoda se podle agentury AP považuje za významný průlom ve vztazích mezi Izraelem a Libanonem, které jsou technicky ve válečném stavu. Na dotaz, co se stane, když dohodu jedna či druhá strana poruší, Hochstein odpověděl, že právě Spojené státy zůstanou garantem, který pomůže vyřešit jakékoli spory. „Jestliže jedna ze stran dohodu poruší, prohrají obě strany,“ dodal Hochstein.
Libanon doufá, že jasně vyznačená námořní hranice umožní zahájit průzkum plynových nalezišť. „Doufám, že jsou tato jednání slibným začátkem ekonomického růstu, který těžba ropy a plynu umožní. Přinese to stabilitu, bezpečnost a rozvoj, které Libanon potřebuje,“ řekl již dříve libanonský prezident, který ale také dodal, že dohoda neznamená normalizaci vztahů s Izraelem.
Plynová ložiska bude moci díky dohodě prozkoumat také Izrael, který dohodu považuje i za prostředek snižující riziko další války s libanonským šíitským hnutím Hizballáh.
