„Evropská unie učinila velký krok kupředu,“ ocenil shodu na tiskové konferenci po skončení summitu jeho předsedající Charles Michel. EU podle šéfa Evropské rady dokázala, že je v čele světového boje proti klimatickým změnám.
Shodu dlouhé hodiny blokovalo Polsko, které požadovalo větší záruky finanční podpory spojené s náročným přechodem od uhlí k ekologicky čistým technologiím. Své požadavky do závěrů summitu se pokoušelo prosadit i Česko, které usilovalo zejména o co nejkonkrétnější jmenování zdrojů energie, jež mohou země využívat jako náhradu za uhlí.
  |
Konečná verze závěrů, které se během noci několikrát měnily, obsahuje ujištění, že si členské země mohou „zvolit vlastní energetický mix a vybrat nejvhodnější technologie pro kolektivní dosažení závazku k roku 2030, včetně přechodových technologií jako je plyn“. Právě o podobnou formulaci usilovalo Česko, které chce při odstavování klimaticky nešetrných zdrojů energie sázet na technologie, jež EU nepovažuje přímo za ekologické, ale řadí je do zmíněné přechodové kategorie.
„Bez plynu my vůbec nemůžeme ukončit používání uhlí... Byl to boj, ale povedlo se to,“ řekl po jednání českým novinářům Babiš. Některé země zmínku o plynu odmítaly, neboť jej nepovažují za ekologicky šetrný zdroj.
Po tlaku zejména Polska zase šéfové států a vlád schválili navýšení modernizačního fondu, jehož prostřednictvím mohou ekonomicky méně vyspělé země využívat peníze z obchodování s emisními povolenkami. O konkrétním objemu nových finančních prostředků ve fondu rozhodnou lídři zřejmě příští rok.
Podle českého premiéra se v závěrech rovněž nově objevila zmínka o tom, že
Summit Evropské unie schválil spojení unijních peněz a vlády práva. Maďaři s Poláky návrh nevetovali |
Evropská komise zohlední roli lesů v plnění klimatických cílů. O ni Česko usilovalo kvůli kůrovcové kalamitě, která způsobila, že české lesy začaly vypouštět CO2, místo aby jej pohlcovaly jako dříve.
Většina lídrů dávala po jednání najevo spokojenost s výsledným kompromisem. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona unie potvrdila, že myslí své klimatické sliby vážně.
„Je to jasné vykročení směrem ke klimatické neutralitě v roce 2050,“ ocenila na Twitteru dohodu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nový cíl nahrazuje dosavadní závazek omezit emisí o 40 %, který by podle unijní exekutivy nezaručil, že bude EU v polovině století klimaticky neutrální. Tedy že nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů, případně je bude kompenzovat například výsadbou nových stromů.
Usnesení summitu také zdůrazňuje, že závazek je kolektivní, nemusí ho tedy naplnit všechny členské země. EU by se přitom měla snažit o to, aby to bylo „nejefektivnějším možným způsobem“.
Vybrané milníky vyjednávání o klimatických změnách1972 - OSN svolala do Stockholmu první konferenci, která se věnovala ochraně životního prostředí v celosvětovém měřítku. 1979 - Problematika změn klimatu a vliv lidské činnosti na tyto změny byly tématem vědecké diskuse na první Světové konferenci o klimatu, která se konala v únoru 1979 v Ženevě. 1988 - Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN na ochranu životního prostředí (UNEP) založily Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), vědecký orgán zaměřený na výzkum změn klimatu a vlivu lidské činnosti na životní prostředí. V roce 2007 panel obdržel společně s bývalým americkým viceprezidentem Albertem Gorem Nobelovu cenu za mír. 1990 - IPCC vydal svou první zprávu, ve které varoval před vlivem lidské činnosti na globální oteplování. 1992 - Na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Riu de Janeiro, která do dějin vstoupila jako Summit Země, byla přijata Rámcová konvence OSN o změnách klimatu (UNFCCC) (v platnost vstoupila v roce 1994), která vyzvala země světa k dobrovolnému snižování emisí skleníkových plynů. Od té doby se konají pravidelné konference smluvních stran. 1997 - Zástupci 159 zemí se 11. prosince 1997 v japonském Kjótu dohodli na takzvaném Kjótském protokolu k UNFCCC, podle kterého měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. 2005 - Kjótský protokol vstoupil v platnost poté, co jej v roce 2004 ratifikovalo Rusko. 2011 - Na konferenci v Durbanu se delegáti dohodli na prodloužení Kjótského protokolu nejméně o pět let. Kanada po konferenci oznámila, že odstupuje od Kjótského protokolu. Rozhodnutí zdůvodnila tvrzením, že protokol, v jehož rámci Ottawě hrozily sankce zhruba za 13,6 miliardy dolarů, podle ní nefunguje. 2012 - Zlomem se stala konference o změnách klimatu v Dauhá, kde byla platnost Kjótského protokolu prodloužena do roku 2020. Cílem takzvaného Kjótského protokolu II bylo do tohoto roku snížit celosvětové emise skleníkových plynů nejméně o 18 procent v porovnání s rokem 1990. 2015 - V Paříži byla uzavřena nová globální dohoda o klimatu, která vstoupila v platnost v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, má být oteplování udrženo pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Na základě dohody se Česká republika spolu s ostatními členskými státy EU zavázala k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Dalším cílem EU, na který ale nemají všechny země jednotný názor, je, aby byla unie v roce 2050 neutrální z hlediska emisí skleníkových plynů. 15. března 2019 - Téměř 1,5 milionu studentů z 125 zemí světa včetně Česka se zapojilo do celosvětové stávky za ochranu klimatu a snižování emisí. Stávka byla součástí studentského hnutí Fridays for Future (Pátky pro budoucnost), které založila 16letá švédská aktivistka Greta Thunbergová. Protesty pokračovaly i v dalších týdnech a měsících. 4. listopadu 2019 - Administrativa tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa oficiálně informovala OSN, že zahájila proces odstoupení od pařížské klimatické dohody z roku 2015. Trump odstoupení od smlouvy avizoval už před volbami v roce 2016. Uvedl, že dohoda by stála Američany biliony dolarů, zrušila pracovní místa a brzdila ropný, plynárenský, uhelný a zpracovatelský průmysl. 15. prosince 2019 - Zatím poslední konference OSN o změnách klimatu v Madridu skončila bez shody. Nepodařilo se překonat zejména rozpory ohledně trhu s emisními povolenkami. 16. září 2020 - Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová prohlásila, že by EU by měla do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti stavu z roku 1990. Dosavadní plán počítal s omezením emisí o 40 procent. Podle českého premiéra Andreje Babiše je tento závazek pro ČR nereálný. 23. října 2020 - Ministři životního prostředí EU se shodli na podmínkách dosažení klimatické neutrality do poloviny století. Odsouhlasili společný postoj k takzvanému klimatickému zákonu, který vytyčuje cestu k postupnému a závaznému "vynulování" emisí skleníkových plynů. 11. prosince 2020 - Prezidenti a premiéři členských zemí na summitu EU v Bruselu podpořili omezení celounijních emisí skleníkových plynů o nejméně 55 procent proti roku 1990 do roku 2030. |
