Joe Biden dosud sliboval jinou politiku, než jakou na Blízkém východě vedl jeho republikánský předchůdce Donald Trump. Plánoval obnovit jadernou dohodu s Íránem, Saúdům se důsledně vyhýbal. Do centra americké zahraniční politiky chtěl postavit lidská práva.
Biden jako Trump. Na Blízkém východě USA sázejí na to, co jde |
Ty ale teď podle kritiků obětuje ekonomickým zájmům, kvůli kterým se do regionu vydává především. Na jeho blízkovýchodní cestě totiž leží stín dvou mrtvých novinářů – Džamála Chášukdžího, jenž byl zavražděn Saúdy před čtyřmi lety, a Šírín abú Aklahové, kterou smrtelně postřelili pravděpodobně izraelští vojáci letos v květnu.
Biden má na programu setkání s úřadujícím předsedou izraelské vlády Jairem Lapidem, jeho předchůdcem Naftalim Bennettem i expremiérem Benjaminem Netanjahuem. Navštíví i Betlém na Západním břehu Jordánu a čeká ho jednání o ekonomické pomoci s palestinským vůdcem Mahmúdem Abbásem. V pátek se přesune do saúdskoarabské Džiddy, kde se zúčastní summitu Rady pro spolupráci v Perském zálivu.
Setkání s vyvrhelem
„Bezpečnější a integrovanější Blízký východ je pro Američany přínosem v mnoha ohledech. (...) Jeho energetické zdroje jsou zásadní pro zmírnění dopadu ruské války na Ukrajině. A v regionu, který se sbližuje diplomacií a spoluprací, je menší pravděpodobnost vzniku násilného extremismu, jenž ohrožuje naši vlast,“ napsal Biden před několika dny ve svém příspěvku v deníku The Washington Post.
Pomůže Bidenovi Macron? Jemu hlavy „ropných“ států telefony zvedají, prezidentovi USA ne |
Zejména druhá část prezidentovy cesty a jeho plánované setkání se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem, faktickým vládcem země, však vyvolává kontroverze. Ještě před pár lety během své volební kampaně totiž Biden prohlašoval, že z MBS, jak se princovi často přezdívá, učiní mezinárodního vyvrhele, „kterým ve skutečnosti je“. Reagoval tak na Chášukdžího vraždu na saúdském konzulátu v tureckém Istanbulu v říjnu 2018, již podle vyšetřování MBS buď přímo nařídil, nebo s ní přinejmenším souhlasil.
„Proč tedy nyní Biden přichází do Džiddy na kolenou, aby ‚vyvrhelovi‘ potřásl zakrvácenou rukou? Opět se snaží získat hlasy voličů,“ konstatuje ve svém komentáři v témže deníku jeho ředitel Fred Ryan. Právě do Washington Postu Chášukdží přispíval.
Levnější předvolební benzin
Biden potřebuje, aby Saúdové zvýšili těžbu ropy a pomohli udržet světové ceny energií na uzdě. „Zavírá oči před Džamálovou vraždou, aby snížil ceny benzinu před podzimními volbami (do Kongresu – pozn. red.),“ pokračuje Ryan. Podle něj podobné obraty podkopávají morální autoritu Spojených států a celému světu signalizují, že Washington je nespolehlivý partner.
Americký prezident si je kritiky vědom. „Mé názory na lidská práva a svobody jsou jasné a při mých zahraničních cestách jsou vždy na pořadu dne. Tak tomu bude i tentokrát, stejně jako v Izraeli i na Západním břehu Jordánu,“ ujistil Biden.
Ryan se domnívá, že myslí-li to Biden s nastolením otázky lidských práv vážně, měl by po MBS požadovat minimálně propuštění vězněných disidentů – jako projev dobré vůle. Výměnou za legitimizaci, již mu poskytne novinářská fotografie „zinscenovaného podání ruky, po kterém korunní princ tak zoufale touží“. „V opačném případě bude onen obrázek patřit do alba americké hanby,“ dodává Ryan.
Návštěvu Izraele, jehož jsou USA tradičním blízkým spojencem, by zase mohl podle analytiků poznamenat americký postoj k případu reportérky katarské televize al-Džazíra Šírín abú Aklahové. Ta padla při přestřelce v uprchlickém táboře Džanín. Podle závěrů OSN i expertů z Washingtonu novinářku, jež měla i americké občanství, postřelili, byť neúmyslně, s největší pravděpodobností Izraelci. Ti to odmítají a tvrdí, že ji zasáhla odražená palestinská střela.
