„Celkově se dá konstatovat, že farmaceutické sloučeniny vstupující do potravinového řetězce prostřednictvím použití fekálního kompostu představují pro lidské zdraví jen malé riziko,“ uvádí studie zveřejněná v magazínu Frontiers in Environmental Science.
Za výzkumem stojí tým vědců ze zemědělských institucí v Curychu, Großbeerenu a Münchebergu. V zelných hlávkách hnojených lidskými exkrementy pátrali po stopách 310 chemikálií používaných v lécích a drogistickém zboží, například v repelentech.
Jedli byste zeleninu pohnojenou hnojivem z lidských exkrementů?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00pondělí 23. ledna 2023. Anketa je uzavřena.
Podařilo se jim detektovat pouze 6,5 procenta hledaných látek a vždy jen ve velmi nízkých koncentracích. Podle agentury Bloomberg zjistili například stopové množství ibuprofenu nebo karbamazepin. Koncentrace tohoto antiepileptika ale byla tak malá, že by člověk musel sníst půl milionu zelných hlávek, aby to odpovídalo jedné tabletě.
Studie vychází v době, kdy se farmáři po celém světě potýkají s prudce rostoucí cenou dusíkatých hnojiv. Důvodem jsou vysoké ceny zemního plynu, z kterého se vyrábí čpavek a močovina. Nedostatek hnojiv vede především v zemích třetího světa k obavám z nižších výnosů a nedostatku základních potravin.
Někteří farmáři proto začali hnojit jako jejich předci: hnojem a kejdou. Pilotní projekty pro vývoj efektivnějších statkových hnojiv byly spuštěny například ve Španělsku nebo Nizozemsku. Podle expertů by se však v Evropě musely razantně zvýšit počty chovaných zvířat a to není v krátké době možné.
Studie německých a švýcarských vědců naznačuje, že některé látky získané z lidských exkrementů by mohly umělá hnojiva aspoň částečně nahradit. „Při správné výrobě a kontrole kvality by až 25 procent konvenčních minerálních hnojiv v Německu mohly nahradit recyklovaná hnojiva z lidské moči a výkalů,“ konstatuje studie.
