S myšlenkou stavby dalšího plotu, který by od sebe odděloval dva státy, přišel tentokrát Vilnius. Podle litevské agentury Lietuvos žinios prý pašeráci řádí v litevsko-ruském pohraničí takovým způsobem, že už není jiná možnost než jim cestu přehradit zdí. Nebude to „čínská zeď“, ale jen protipašerácká stěna, vysvětlil už loni ministr zahraničí Litvy Eimutis Misiunas.
V současnosti je Litva od Kaliningradské oblasti oddělena pouze 13 metrů širokým pásem a speciálními cedulemi. Přejít mezi oběma zeměmi nečiní zkušenějšímu pašerákovi velký problém.
Na nejnovější litevský plán zareagoval nečekaně kaliningradský gubernátor Anton Alichanov. Přiznal, že obyvatelé Kaliningradu nelegálně vyvážejí do členské země EU Litvy „nějaké to zboží“, ale že by to bylo neúnosné? To prý nikoliv. Nicméně, když chce Litva zeď, má ji mít.
Na ekonomiku nejzápadnější ruské enklávy to podle Alichanova nebude mít žádné negativní ekonomické důsledky. Naopak. Kaliningrad v projektu vidí velkou příležitost. Byznys je byznys a dodávka cihel na 135 kilometrů dlouhou zeď může být pro ruské podnikatele lukrativní zakázkou.
Zvláště proto, že hned u hranice na ruské straně stojí cihelna Pjatyj element. „Pokud kolegové z Litvy chtějí, dodáme jim cihly, aby si mohli postavit tu jejich zeď,“ konstatoval Alichanov. Pochybuje ale, že bude sousedům na 135 kilometrů plotu stačit připravených 3,5 milionu eur. „Nemyslím si, že to za tuhle sumu dokážou postavit,“ uvedl v rozhovoru pro ruskou televizi.
Navíc Alichanov tvrdí, že nejen ruští občané nelegálně překračují hranici s EU, ale zboží „načerno“ proudí i opačným směrem – z EU do Ruska. Ovšem zapomněl dodat, že i v tomto směru jsou hlavními organizátory kontrabandů ruští občané.
Litva není první, kdo se chce oddělit od souseda novodobými hradbami. Zdí a plotů mezi bývalými spojenci v posledních letech přibývá. Plot například vyrostl mezi Jižní Osetií a Gruzií poté, co v roce 2008 gruzínskou enklávu Osetii vojensky obsadilo Rusko. Po tancích přijeli na místo ruští dělníci a dobyté území pro Kreml vytyčili právě s pomocí plotu.
Proti migrantům i tankům
Zatímco iniciátorem stavby „osetinské zdi“ byla Moskva, ve většině případů se snaží od Ruska oddělit jeho sousedé. Nejslavnějším takovým projektem je ukrajinská zeď, jejíž oficiální název ve vládních dokumentech je „Zeď“. Autorem projektu je bývalý ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk. S nápadem vystoupil poprvé 3 .září 2014 a udivil kolegy dopodrobna zpracovaným plánem systému valů, příkopů, protitankových zábran i plotů, které by oddělovaly Rusko od Ukrajiny a zamezily tak přísunu zbraní i vojáků do oblasti vzbouřenci ovládaného Donbasu. Jenže realizace takového projektu by byla extrémně drahá a zatím na něj nejsou peníze.
Protiraketový systém NATO v Evropě? Rusko odpoví balistickými raketami v Kaliningradu |
Baltské země jsou ale v plnění svých plánů mnohem důslednější. I Lotyšsko se totiž loni rozhodlo oddělit se od Ruska 92 kilometrů dlouhou stěnou za 17 milionů eur. Dokončena má být během tří let. Jde o plot vysoký 2,7 metru opatřený ostnatým drátem. Oficiálním důvodem je zabránění průniku nelegálních migrantů, kteří se přes území Ruska snaží dostat do EU. Díky této formulaci Brusel vyčlenil potřebné finance.
Ovšem Riga je vedena nejen obavami z migrantů, ale i z agrese Ruska. Migrantů totiž přes lotyšské území přechází jen několik set ročně. Navíc po každém kilometru plotu bude stometrový úsek umožňující volný průchod divoké zvěři, a tedy i nelegálním přistěhovalcům.
S nápadem oddělit se od Ruska zdí přišlo loni i Estonsko. Baltské země jsou nepochybně vedeny i negativní zkušeností, kterou se svým sousedem mají – v minulém století byly několikrát okupovány, z toho dvakrát Sovětským svazem.
Navíc loni americká výzkumná instituce RAND Corporation vydala studii, ze které vyplývá, že NATO by Litvu, Lotyšsko a Estonsko před možným ruským útokem nebylo schopno ochránit. Po nástupu Donalda Trumpa do prezidentské funkce v USA je tato otázka výjimečně aktuální. Rusům by prý na okupaci Pobaltí stačilo 60 hodin.
