Na rozdíl od většiny evropských zemí se Británie k rusko-ukrajinské krizi postavila čelem – do Kyjeva poslala zbraně. V pondělí odcestovaly na východ první dva letouny Boeing C-17 s protitankovými střelami NLAW na palubě.
„Budu mluvit jasně: jedná se o zbraně s krátkým dostřelem a jednoznačně obranným určením,“ řekl včera britskému parlamentu ministr obrany Ben Wallace. „Nejde o strategické zbraně, které by byly jakoukoli hrozbou pro Rusko. Mají být použity k sebeobraně.“
Ministerstvo obrany neuvedlo, o kolik zbraní se jedná. Podle neoficiálních zpráv z Twitteru šlo však přinejmenším o stovky. „Vidíme, že jedna paleta pojme 18 odpalovačů a v každém C-17 je alespoň 12 palet, což dělá 216 na každý (letoun). Vynásobeno pěti (oficiálně byl potvrzen přílet dvou letounů, další prý byly na cestě – pozn. red.) je to 1080 odpalovačů,“ napsal na Twitteru uživatel Woofers, který se zaměřuje na bezpečnostní zpravodajství.
Komando je připravené
Britové dále potvrdili, že spolu s vybavením přicestoval základní personál, jenž bude ukrajinské síly cvičit v používání NLAW. Jedná se totiž o pokročilý zbraňový systém, který má sice relativně krátký dostřel, umí však mimo jiné střílet naváděné projektily. Britská armáda ho má ve výzbroji od roku 2009.
Diplomatický veletoč? Ve hře je i post v USA, Kmoníček by se mohl přesunout do Mexika |
Předpokládá se, že Britové pošlou do Kyjeva další vybavení. Není však známo, o jaký typ či množství se bude jednat. „Ukrajina má právo bránit své hranice a tato nová dodávka pomoci zvýší její schopnost se bránit,“ uvedl dále ministr Wallace před britskými poslanci.
Londýn dal zároveň před Vánoci jasně najevo, že je v případě nouze ochoten přispět i vlastními bojovými oddíly. K případnému vysazení na Ukrajině má být připraveno až 600 mužů ze speciálních jednotek SAS, 16. výsadkové brigády a dalších elitních útvarů.
„Pohotovostní oddíl brigády byl vyrozuměn, že by mohl být nasazen ve velmi krátkém čase,“ řekl v listopadu britskému deníku The Mirror zdroj z armádního prostředí. „V pohotovosti je mezi 400 a 600 vojáky – jejich vybavení je naloženo a jsou připraveni odletět na Ukrajinu, kde mohou přistát či zvolit paravýsadek. Trénovali obě eventuality.“
Jednotka SAS byla založena za druhé světové války a specializuje se na průzkumné a speciální operace v nepřátelském týlu. Je považována za vysoce elitní oddíl, který se v britském prostředí těší téměř legendární pověsti. Většina informací o jednotce pochází z neoficiálních zdrojů – vláda její úkoly či existenci veřejně nekomentuje.
Nevyřízené účty
Za zásadovým postojem Spojeného království je třeba hledat několik důvodů. Zaprvé britské ostrovy nejsou na východním hegemonovi tak ekonomicky závislé jako jiné evropské státy, především Německo a Francie. Například ropu a zemní plyn, jež do EU proudí povětšinou právě z Ruska, těží sami u skotského pobřeží, popřípadě ji dovážejí z Norska.
Británie má dále s Ruskem řadu nevyřízených účtů. Primárně jde o opakované kauzy, kdy ruští zabijáci na britské půdě vraždili (někdy úspěšně, jindy neúspěšně) spolupracovníky britské rozvědky.
Švédi posílili svou ‚letadlovou loď’, vyzbrojený ostrov má odradit Rusy. Nejsme naivní, vzkázali do Moskvy |
Notoricky známý je případ Sergeje Skripala. Bývalý dvojitý agent ruské FSB a britské MI5 se stal společně se svou dcerou terčem dvou ruských agentů v jihoanglickém Salisbury v březnu 2018. Útok jedem novičok však nevyšel a Skripal i jeho dcera přežili.
Díky nalezeným stopám a záběrům průmyslových kamer byli podezřelí identifikováni jako Alexander Petrov a Ruslan Boširov –
agenti ruské rozvědky FSB, kterou kdysi řídil sám prezident Vladimir Putin. Ruská strana na britské obvinění zareagovala tvrzením, že
oba Rusové byli v Británii na výletě a především si chtěli prohlédnout slavnou gotickou katedrálu v Salisbury.
Dalším podobným případem bylo otrávení Alexandra Litviněnka v listopadu 2006. Bývalému agentovi ruské tajné služby FSB mělo být v londýnském hotelu do čaje přimícháno radioaktivní polonium. Na rozdíl od Skripala a jeho dcery Litviněnko po několika dnech zemřel.
