První pevný bod v záplavě spekulací – Britské ministerstvo zahraničí tvrdí, že zná ruský plán pro Ukrajinu. K moci má být údajně dosazen loutkový vůdce (Britové neupřesňují, zda ve funkci prezidenta či premiéra) z řad proruské opozice. Spekuluje se o Jevhenu Murajevovi, bývalém poslanci za stranu Naši.
Pod hladinou Atlantiku zuří skrytý boj. Ruské ponorky s britským námořnictvem ‚válčí‘ o kabely |
„Jestliže se Rusko pokusí napadnout Ukrajinu nebo dosadit tam loutkový režim, bude to mít velmi vážné důsledky,“ prohlásil v neděli britský vicepremiér Dominic Raab na stanici Sky News. Ministerstvo zahraničí ve své zprávě jmenovalo další čtyři ukrajinské politiky, kteří jsou podle informací Londýna v intenzivním styku s ruskou rozvědkou. Ve všech případech jde o blízké spolupracovníky někdejšího proruského prezidenta Ukrajiny Viktora Janukovyče.
Padlo jméno dvou bývalých ministerských předsedů: Segije Arbuzova (2014) a Mikoly Azarova (2010-2014); někdejšího Janukovyčova personálního šéfa Andrije Klujeva a bývalého zástupce předsedy ukrajinské rady národní bezpečnosti Vladimira Sivkoviče. U všech politiků se předpokládá, že se nacházejí na ruském území. Ruská strana na britské vyjádření reagovala výsměchem a označila je za „provokace“.
Podivná trasa na radarech rozvířila spekulace. Britská letadla s raketami pro Ukrajinu oblétala oklikou Německo |
Raab sice zdůraznil, že Britové se nehodlají do konfliktu vměšovat a vyslání britského kontingentu na Ukrajinu označil za „extrémně nepravděpodobné“. I přesto však Londýn do Kyjeva minulý týden poslal zásilku protitankových zbraní – podle některých zpráv se mělo jednat až o 2000 moderních, samonaváděcích systémů NLAW.
Britové na Baltu
Před Vánoci britská média psala také o speciální skupině zformované ze členů britských elitních jednotek čítající údajně až 600 mužů. „Pohotovostní oddíl brigády byl vyrozuměn, že by mohl být nasazen ve velmi krátkém čase,“ řekl v listopadu britskému deníku The Mirror zdroj z armádního prostředí. „V pohotovosti je mezi 400 a 600 vojáky – jejich vybavení je naloženo a jsou připraveni odletět na Ukrajinu, kde mohou přistát či zvolit paravýsadek. Trénovali obě eventuality.“
Švédi posílili svou ‚letadlovou loď’, vyzbrojený ostrov má odradit Rusy. Nejsme naivní, vzkázali do Moskvy |
Jednotka se skládá mimo jiné z vysoce specializovaných příslušníků speciálních sil SAS, jež byly založeny za druhé světové války a provádí zpravidla průzkumné a speciální operace v nepřátelském týlu. Příslušníci SAS jsou považováni za ty nejlepší z nejlepších a v britském prostředí se těší téměř legendární pověsti. Většina informací o jednotce pochází z neoficiálních zdrojů – vláda její úkoly či existenci zásadně nekomentuje.
Britové zároveň vedou misi NATO v pobaltském Estonsku o síle 1200 mužů. K těm by navíc brzy mohly přibýt další stovky mužů. V pátek to ve své řeči ke spojencům naznačila britská ministryně zahraničí Liz Trussová. Rusové podle ní „nepochopili dějinnou lekci“ a sami sebe přivedou do ještě větší mezinárodní izolace.
Němci jsou opatrnější
Britský postup je v rámci Evropy poměrně ojedinělý, což je ovlivněno hned několika faktory. V první řadě britské ostrovy nejsou na východním hegemonovi tak ekonomicky závislé jako jiné evropské státy, především Německo a Francie. Například ropu a zemní plyn, jež do Evropské unie proudí povětšinou právě z Ruska, těží sami u skotského pobřeží, popřípadě dovážejí z Norska.
Za druhé má Británie s Ruskem z nedávné minulosti řadu nevyřízených účtů. Jde hlavně o opakované kauzy, kdy ruští zabijáci na britské půdě vraždili (někdy úspěšně, jindy neúspěšně) spolupracovníky britské rozvědky, což zanechalo rány na britské prestiži. Nejslavnější incidenty jsou dva: pokus o vraždu Sergeje Skripala v roce 2018 a úspěšný atentát na Alexandra Litviněnka.
V příkrém kontrastu s rezolutním britským přístupem stojí zejména Německo. V sobotu například musel rezignovat šéf německého námořnictva Kay-Achim Schönbach poté, co na veřejnost pronikly jeho proruské komentáře. Podle Schönbacha jde ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi „pouze o respekt“ – a prý si ho také zaslouží.
Britská letadla, jež v minulém týdnu mířila na Ukrajinu s vojenskou pomocí, se dokonce záměrně vyhnula německému území, což dosud nebylo uspokojivě vysvětleno. Spekuluje se však o tom, že Berlín svým spojencům přelet prostě nepovolil.