Neděle 23. ledna 2022, svátek má Zdeněk
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Útoky na Židy ve Francii jsou projevem návyku a tolerance, říká předseda židovské konzistoře

Svět

  5:00
NICE - Maurice Niddam, předseda židovské konzistoře v Nice (instituce spravující ve Francii záležitosti související s židovským kultem), se obává oživení starých antisemitských předsudků a násilí, k němuž nyní ve Francii znovu dochází.
ilustrační snímek

ilustrační snímek foto: Reuters

Útoky na Židy, které se v minulých letech neustále stupňovaly, považuje 67letý Niddam za projev alarmující formy návyku a tolerance. Podle něj se ukazuje, že antisemitské nálady se neomezují jen na radikální islamisty, krajní pravici či levici, ale šíří se v celé společnosti, zejména v ekonomicky znevýhodněných částech společnosti, jejichž hlas je často slyšet v hnutí takzvaných „žlutých vest“.

MACHÁČEK: Současný antisemitismus a hrozba identitářské politiky

„Teorie krajní pravice nejsou vzdálené myšlenkám známým z dob před druhou světovou válkou, kdy byla vina za zhoršené životní podmínky chudnoucí populace přičítána nám, Židům, respektive koncentraci kapitálu v našich rukou,“ dodává Niddam. Objevují se například i v rétorice 38letého ultrapravicového politika Philippa Vardona, který je členem rady regionu Provence-Alpes-Côte d’Azur na středomořském pobřeží Francie a právě kandiduje za Národní sdružení Marine Le Penové do Evropského parlamentu. Starosta Nice, republikán Christian Estrosi, o něm například hovoří jako o „dědicovi Josepha Goebbelse“, nacistického ministra propagandy. Se svými štvavými myšlenkami prý Vardon ovlivňuje nejen orientaci extrémního křídla Národního sdružení, ale i obecné mínění celé společnosti.

Extrémní levice naopak zakládá svou propagandu na antisionismu a vymezuje se kritikou Izraele za protipalestinskou politiku. Tento antisionismus však podle Niddama představuje skrytý antisemitismus.

Nestrávená válka v Alžírsku

Po vraždě tří židovských dětí v Toulouse v roce 2012, útoku na redakci časopisu Charlie Hebdo v lednu 2015, teroristických útocích v listopadu 2015 v Paříži a brutální vraždě 85leté Pařížanky židovského původu Mireille Knollové v loňském roce jsou synagogy, školy i židovské obchody ve Francii pod zvýšeným dohledem policie, ale i soukromé židovské ochranky. To vedlo částečně k poklesu počtu antisemitských útoků a díky tomu také v posledních letech nedošlo k žádným vážným antisemitsky motivovaným incidentům v départementu Alpes-Maritimes, jenž je součástí regionu Provence-Alpes-Côte d’Azur na jihovýchodě země.

„V otázkách bezpečnosti nejsme nijak privilegovaní a nejsme ani více chráněni než jiné náboženské menšiny. Pokud by se však během bohoslužby, které se účastní kolem 350 lidí, do synagogy dostal ozbrojený atentátník, může dojít k opravdovému masakru,“ upozorňuje Niddam. Podle jeho názoru je nebezpečí pro židovskou minoritu ve Francii významnější než v jiných evropských zemích, a to hlavně kvůli francouzské koloniální historii.

Předseda židovské konzistoře v Nice se domnívá, že arabsko-muslimská menšina dosud nevstřebala například alžírskou válku z let 1954 až 1962. S tím pak prý souvisí fenomén odplaty, kdy lidé arabského původu přivážejí do Francie novou formu antisemitismu.

Nekončíci antisemitismus v britské Labour party. Kontroverzních výroků přibývá

„Neexistuje týden, který by probíhal bez incidentů. Nemluvím o zlovolných, nepřátelských pohledech, když vycházíme ze synagog. Mám na mysli nápisy na zdi s Davidovou hvězdou či svastikou, slovní útoky, plivání, hrozby smrtí... Těm nejviditelnějším lidem, kteří nosí kipu (či jarmulku, židovskou pokrývku hlavy – pozn. red.),“ vypočítává Niddam s tím, že bezpečnostní situace vyžaduje komplexní spolupráci mezi prefektem départementu, policií, četníky a židovskou komunitou.

„Veřejné bezpečnostní složky nemohou zajistit bezpečnost uvnitř soukromých budov, a je tudíž na nás postarat se o vlastní ochranu. Snažíme se udělat maximum, abychom se vyhnuli nadměrným nárokům na pomoc státu. Kontrolujeme vstup do synagog a na bezpečí dohlíží i kamery uvnitř,“ popisuje Niddam.

Podle výsledků zprávy Reprezentativní rady židovských institucí, již zveřejnil ministr vnitra Christophe Castaner letos 11. února, narostl počet antisemitských činů ve Francii loni ve srovnání s rokem 2017 o 74 procent.

Údaje se však týkají pouze případů hlášených policii, počet skutečných činů může být mnohem větší. Přesto ve své poslední zprávě (2018) o boji proti rasismu a antisemitismu poradní komise pro lidská práva CNCDH uvádí, že „Židé jsou ve francouzské společnosti nejlépe hodnocenou menšinou od počátku roku 2000“.

ANALÝZA: Tři důvody, proč Rusko vpadne na Ukrajinu. A tři další, proč ne

Premium Copak se asi odehrává v hlavě Vladimira Putina? To je otázka, kterou dnes řeší celý svět. Ruský prezident rozehrál...

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nevěra dříve či později vztah zničí. A není cesty zpět, říká filmařka Sedláčková

Premium Vede doslova dvojí život ve dvou zemích. Ve Francii pracuje Andrea Sedláčková především jako střihačka filmů, u nás...

Mohlo by vás zajímat