„Jsem nevinen a své funkce se nevzdám,“ prohlašuje do tohoto týdne jeden z nejrespektovanějších mužů Pobaltí, šéf lotyšské centrální banky Ilmars Rimševičs. Obvinění, která se snesla na jeho hlavu, jsou velmi vážná. Za korupci obřích rozměrů mu hrozí až 11 let vězení.
Je to skandál, jaký pobaltská republika od svého znovuzrození v roce 1991 nepamatuje. Vše začalo vyplouvat na povrch v pondělí, když agentura AP zveřejnila článek doplněný fotografií, na které kolem stolu s laskominami a vodkou sedí sedm mužů. Jedním z nich je Rimševičs. Na zdi visí samopal a kytara. Dekadentní atmosféra z fotky sálá.
Ve stati stojí, že Rimševičs, jehož plat činil v přepočtu 10 tisíc dolarů měsíčně, se domáhal úplatku od majitele banky Norvik Grigorije Guselnikova. Prý mu dokonce během hovoru jeden z přátel Rimševičse napsal na papírek: „100 tisíc eur měsíčně“. A vysvětlil, že to je obvyklá forma spolupráce se soukromými bankami.
Nejasné pozadí
Vše vypadá jasně. Nicméně lotyšská média si nejsou jistá tím, že toto je pravdivý popis reality. Jak napsal lotyšský konzervativní deník Latvijas Avize, „celá kauza stojí na svědectví jediného člověka, který namísto toho, aby vše pověděl policii, běžel za novináři“. V Rize už vloni zněly obavy, že ke stému výročí lotyšské státnosti Moskva chystá špinavou kampaň, jejímž cílem má být vyobrazení země před podzimními volbami jako „nevěrohodného státu“.
Jenže Rimševičs, který měl přístup ke státnímu tajemství, opravdu v posledních letech jezdil často do Ruska. V roce 2010 tam byl osmkrát. Jednou si jel zastřílet, jindy se setkal s Dmitrijem Pilščikovem, který stál v čele Vědecko-výzkumného institutu informačních technologií.
A tady se z korupčního skandálu státá skandál politický, který zdaleka překračuje hranice postsovětského prostoru. Protože tento institut se zabývá vývojem vojenských technologií a je na sankčním seznamu USA. Navíc Pilščikov je napojen na ruského oligarchu Sergeje Čemezova, který je pravou rukou prezidenta Vladimira Putina.
Kde je pravda?
Problém je, že tentokrát informace o korupčním skandále začalo šířit nikoliv ruské médium, ale vážená západní agentura. Navíc Riga se v minulosti skutečně podílela na praní špinavých peněz. Byly to lotyšské banky, přes které se z bank moldavských „odklonila“ do neznáma miliarda dolarů.
V Lotyšsku funguje 22 bank, z nichž 16 se zaměřuje na klienty – nerezidenty. Objem jejich vkladů v poslední době prudce roste. Dnes tvoří zhruba polovinu ze všech vkladů. Když 18. února skončil ve vyšetřovací vazbě Rimševičs, člověk s pověstí bojovníka s finančními podvody a odpůrce špinavého ruského kapitálu, nastala ve vládních kruzích panika. Zasedá Komise pro národní bezpečnost, vláda, ministryně financí Dana Reizniece-Ozola přerušila dovolenou.
Bankéře propustili na kauci. Nesmí do banky, nesmí ani opustit Lotyšsko. Svolávat tiskovky ovšem může. Na jedné prohlásil, že jde o spiknutí a že mu vyhrožovali i smrtí. Za vším prý stojí některé banky v čele s ABLV.
Podle amerického úřadu Financial Crimes Enforcement Network byla banka dokonce zapletena do vývozu balistických raket do Severní Koreje a obsluhuje pochybné klienty z Ruska a Ukrajiny. Na základě tohoto podezření USA požadují uvalení sankcí na ABLV. Protože klienti spěšně začali z banky vybírat své peníze, ústav požádal o pomoc lotyšskou centrální banku. Rimševičs odmítl. A tak se ho prý snaží odstranit ze scény. To je ale jen jedna z verzí skandálu.
