Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Svět

Měli jsme vyřešit Ukrajinu už v roce 2014, prohlásil Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko při návštěvě velitelského stanoviště vzdušných sil v Bělorusku (15. května 2023) foto: ČTK

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko řekl, že Rusko a Bělorusko měly vyřešit „ukrajinskou otázku“ už v roce 2014. Nyní má totiž Kyjev k dispozici silnou armádu. Lukašenko patří mezi nejbližší spojence ruského prezidenta Vladimira Putina, vůči Ukrajině se vyjadřuje negativně dlouhodobě.
  17:47

Lukašenko prohlásil, že „zcela souhlasí“ s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, že Rusko válku na Ukrajině nerozpoutalo. Podle běloruského diktátora válka dokonce začala „dlouho před rokem 2014“. Řekl to při setkání Rady hlav bezpečnostních a zvláštních služeb Společenství nezávislých států.

Právě rok 2014, kdy se odehrály rozsáhlé protesty vedoucí k pádu proruského prezidenta Viktora Janukovyče a Rusko obsadilo ukrajinský poloostrov Krym, podle běloruského lídra předznamenal další dění. „Viděli jsme, co se zde stalo: hnědý převrat a k čemu je Ukrajina vedena, aby dělala. Viděli jsme, kdo je v popředí,“ řekl. Podle portálu Politico jeho slova naznačují, že se Lukašenko stal úplnou ruskou loutkou.

Rusko od roku 2014 obviňuje Ukrajinu, že se dopouští diskriminace rusky mluvícího ukrajinského obyvatelstva. Minulý rok ji napadlo s tím, že pouze tak zabrání údajné genocidě. Moskva též naznačuje, že Kyjev je jen nástroj v rukou Západu, a speciálně Washingtonu, proti Rusku.

Viděli jsme to přicházet,“ tvrdí Lukašenko, že pokud by válka nevypukla minulý rok, „začala by zítra, ale s horšími podmínkami pro Rusko a Bělorusko“. „Jedinou chybou, kterou jsme pravděpodobně udělali, je, že jsme nevyřešili tento problém v letech 2014–2015, kdy Ukrajina neměla žádnou armádu. Chtěli jsme to udělat mírumilovně. Oni však využili tento čas, aby rozvinuli síly schopné boje,“ postěžoval si Lukašenko.

Není jasné, jakým způsobem by si Lukašenko vyřešení „ukrajinské otázky“ představoval. Rusko neuznává Ukrajinu jako samostatný stát, okupovaná území formálně připojilo k sobě. Západ, Ukrajina ani další státy ale anexi neuznávají.

Kyjev má podporu Západu ve svém úsilí získat uzmuté území zpět. Ukrajina nemíní přestat bojovat, dokud se nezbaví ruských vojáků na svém území.

Moskva za cíl své „speciální operace“, jak invazi na Ukrajinu nazývá, označila demilitarizaci Ukrajiny. Šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin připustil, že Rusko dosáhlo pravého opaku a udělalo z ukrajinské armády jednu z nejsilnějších na světě.

Lukašenko je nejbližším Putinovým spojencem. Sdílí s ním nechuť k Západu, vůči Ukrajině se též vyjadřuje negativně. Na počátku války umožnil ruským silám napadnout Ukrajinu z běloruského území. Lukašenko se ale zdráhá navzdory ruskému tlaku do války přímo zapojit. Běloruská veřejnost je silně proti ruské invazi, mimo jiné z obavy, že i jejich zemi může postihnout podobný scénář.

Autor: