Francouzští novináři uvedli, že po zápase napětí stouplo v Nantes nebo v Nice, kde muži v kuklách pronásledovali marocké příznivce a křičeli: „Arabové ven“. Potyčky hlásili také z Lille, kde došlo k šarvátce mezi asi čtyřiceti násilníky a francouzskými policisty.
Agentura Reuters uvedla, že na pařížském bulváru Champs-Élysées se maročtí fanoušci střetli s policií. Jinak ale zatím dozvuky fotbalového semifinále MS probíhají převážně mírumilovně, dodává agentura.
V Montpellier na jihu země zemřel večer čtrnáctiletý chlapec, kterého srazilo auto. Řidič z místa podle médií ujel, policie po něm pátrá.
Francouzské úřady uvedly, že chlapec byl po silném nárazu auta převezen do nemocnice v kritickém stavu. Zraněním však následně podlehl. Vůz byl nalezen opuštěný poblíž místa incidentu.
Rozhlasová stanice RTL napsala, že podle videonahrávek zveřejněných na sociálních sítích skupina mladých lidí nejprve strhla z automobilu francouzskou vlajku. Řidič pak přidal plyn a jednoho z mladíků srazil.
Francie nebyla jedinou zemí, kde ke střetům mezi policií a fotbalovými fanoušky došlo. Asi sto fotbalových fanoušků, z nichž někteří byli zahaleni do marockých vlajek, se krátce střetlo s bruselskou policií v Belgii. Házeli na ně rachejtle, policie odpověděla vodním dělem a slzným plynem.
Strážci zákona několik výtržníků zadrželi. Policisté agentuře Reuters sdělili, že šarvátka byla krátká a nezpůsobila žádné vážné škody.
Smíšené pocity
Francouzští Maročané připouští, že jejich pocity jsou smíšené. „Jsem smutný a zároveň hrdý,“ uvedl mladý Francouz marockého původu Thomas Bregas, oděný v marocké vlajce. „Mám pocit, že jsem prohrál a vyhrál,“ řekl Juma, jehož otec je francouzský Maročan a matka Japonka.
Francouzi se radovali z vítězství 2:0 za silné policejní přítomnosti. Ministerstvo vnitra vyslalo do ulic z obav z nepokojů 10 000 policistů pověřených zajištěním pořádku ještě dlouho před fotbalovým utkáním. V centru Paříže jich bylo 2 200.
Francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin uvedl, že vláda bude k situaci přistupovat stejně jako v případě rizika teroristického ohrožení. Francouzská média s odvoláním na policejní zdroje uvedly, že během dne probíhaly kontroly sklepů, střešních a půdních prostor a odpadových místností, zda v nich nejsou připraveny petardy a další pyrotechnika.
Policie dříve varovala, že k oslavám by se mohly přidat „delikventi, kteří využijí situace“, uvedla stanice BFM TV. Podle policejních zpráv se na sociálních sítích objevily i výzvy k vybavení se rukavicemi, kuklami a petardami.
Maroko je první africkou zemí, která se dostala do semifinále mistrovství světa a doufalo, že se stane i první zemí, která šampionát vyhraje. Pro zemi byl zápas důležitý i z toho důvodu, že bylo do roku 1956 francouzskou kolonií. Ve Francii žije početná marocká menšina.
Některá arabská a africká média vnímala utkání jako vyrovnání se s kolonialismem. Maroko na šampionátu už porazilo některé bývalé koloniální mocnosti: Portugalsko, Španělsko či Belgii.
Francouzský prezident Emmanuel Macron před zápasem vyzval k respektu a porozumění mezi oběma národy. „Pojďme všichni podpořit Les Bleus (francouzský národní tým) v boji o vítězství! Nezapomeňme ale, že sport nás spojuje především v úctě a přátelství mezi našimi národy,“ napsal. Ještě před koncem zápasu avizoval, že pokud Francie postoupí do finále, do Kataru se vrátí.
Fotbalisté Francie zvítězili v semifinálovém utkání mistrovství světa v Kataru nad Marokem 2:0 a zahrají si ve finále podruhé v řadě. V něm vyzvou Argentinu.
Francouzští Maročané netušili, komu fandit
Zápas u francouzských Maročanů vyvolával otázku ohledně jejich identity. „Nevíme, jestli bychom měli podporovat Francii, nebo Maroko,“ přiznal týdeníku Time dvaadvacetiletý Ajoub Simour, syn marockých rodičů narozený v Paříži. „Budu fandit Maroku, protože je to jedinečná příležitost pro africký tým dostat se do finále. Tohle je historická událost,“ dodal.
Když jsem ve Francii, jsem stoprocentní Francouz. Když jsem v Maroku, jsem stoprocentní Maročan,“ uvedl devětašedesátiletý Benjamin El Jazir, který v Paříži žije od roku 1974. „Především záleží na kořenech člověka, takže budu podporovat Maroko,“ prozradil po krátkém zaváhání. „Ale to je opravdu těžké říct. Jsem Francouz-Maročan.“
„Toto není jen o fotbalu. Je to o samém jádru existenciálních otázek, které si francouzská společnost klade. O identitě, pocitech sounáležitosti a o tom, čemu říkáme separatismus,“ podotkl Emmanuel Rivière, šéf mezinárodního průzkumu veřejného mínění v agentuře Kantar Public.