Macron prohlásil po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, že vyřešení krize může trvat ještě měsíce. Podle něj ovšem existují konkrétní způsoby, jak toho dosáhnout. Naznačily je prý i jeho pondělní rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Právě pětihodinový jednací maraton v Moskvě předcházel Macronově cestě do Kyjeva. Tak dlouho seděli prezidenti Francie a Ruska tváří v tvář za dlouhým jednacím stolem v moskevském Kremlu. Cílem Macronovy mise bylo uvolnit napětí na hranicích Ruska s Ukrajinou, kde se od loňského podzimu neustále navyšuje počet ruských vojáků. Vláda v Kyjevě se obává, že jednotky by mohly překročit hranici a pokusit se obsadit Ukrajinu.
Slíbil Putin stažení vojáků po manévrech?
Když předstoupili Putin s Macronem o půlnoci z pondělí na včerejšek před novináře, zdálo se, že jejich debata minimálně otevřela prostor pro další rozhovory. Netrvalo ale dlouho, aby se ukázalo, že Moskva i Paříž posuzují výsledky diskuse obou prezidentů rozdílně.
Francouzská strana hovořila o důležitém úspěchu s tím, že Putin údajně přislíbil, že ruská armáda nebude v dohledné době pořádat vojenská cvičení na hranicích s Ukrajinou. Šéf Kremlu prý měl svému francouzskému kolegovi slíbit, že až skončí nejbližší manévry ruské armády, jež mají začít tento týden v Bělorusku, jen několik desítek kilometrů od Kyjeva, Rusko jednotky zase stáhne.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ovšem skoro vzápětí tlumil optimismus a popřel údajný Putinův slib, že Rusko nebude pořádat další vojenské manévry. Podle Peskova je navíc situace okolo bezpečnosti v Evropě příliš složitá, aby se ji podařilo změnit po jediném setkání na nejvyšší úrovni.
V jedné věci se ale zřejmě Putin s Macronem shodli, a to sice na oživení rozhovorů v tak zvaném normandském formátu. Jedná se o platformu z roku 2015, v jejímž rámci jednali zástupci Kyjeva a Moskvy o situaci na východě Ukrajiny, v oblastech obývaných proruskými separatisty. Role zprostředkovatelů se při nich ujaly Francie a Německo.
Ještě před svou cestou do Moskvy prohlásil Macron v rozhovoru pro týdeník Journal du Dimanche, že nové uspořádání evropské bezpečnosti nesmí být na úkor suverenity některého ze států. Zároveň ale je dle prezidenta zapotřebí prokázat Rusku respekt a „zohlednit stávající traumata tohoto velkého národa“.
Moskva nechala v minulých měsících soustředit na hranici s Ukrajinou přes sto tisíc vojáků. Ruské vedení ovšem odmítá obvinění Spojených států a Severoatlantické aliance, že by připravovalo vojenský vpád na ukrajinské území. Namísto toho požaduje po Západu bezpečnostní záruky, že Aliance se nebude dál rozšiřovat východním směrem, například o Ukrajinu či Gruzii, stejně tak, že NATO stáhne své jednotky ze střední a východní Evropy.
Ukrajinské vedení zatím zlepšení nevidí
I proto zatím zůstává ukrajinská strana skeptická. „Situace je nezměněná, nevidíme náznak stažení,“ uvedl šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Podle něj je záměrem Moskvy destabilizovat situaci v zemi, protože prý není v jejím zájmu, aby byla Ukrajina silným státem. Kuleba tím naráží na snahu Kremlu i provládních ruských sdělovacích prostředků vykreslit Ukrajinu jako hlavní hrozbu pro bezpečnost Ruska a také jako ospravedlnění pro pokračující soustřeďování vojáků v blízkosti hranic s Ukrajinou.
Z Kyjeva se včera Emmanuel Macron přesunul do Berlína, kde se měl setkat s německým kancléřem Olafem Scholzem a polským prezidentem Andrzejem Dudou. Lídři Francie, Německa a Polska se v tomto formátu označovaném jako „Výmarský trojúhelník“ od 90. let pravidelně scházejí, aby ladili postoje k zahraniční politice.
