Systém spuštěný v roce 2013 přilákal tisíce převážně zámožnějších Číňanů, nadšených z toho, že se mohou těšit z čistšího ovzduší, možností vzdělávání a klidnějšího života v Evropě. Na rozdíl od běženců prchajících před konflikty na Blízkém východu tito přistěhovalci cítí, že jsou vřele vítáni.
„Je to úspěšný systém, protože přináší peníze do země a ani halíř neopouští zemi,“ prohlásil Orbán v parlamentu, kde odpovídal na interpelace opozice. Jen Ting, který přijel do Budapešti s manželkou a dcerkou loni v dubnu, je docela typickým představitelem 10 tisíc Číňanů, kteří se do Maďarska v rámci tohoto systému přistěhovali.
Maďaři řekli kvótám ne. Kvůli nízké účasti je ale referendum neplatné |
Poté, co prodal dědictví po rodičích, si rodák z Pekingu koupil rezidenční dluhopisy za 300 000 eur (asi 8,1 milionu Kč), za což on a jeho rodina získali právo žít pět let v Maďarsku, členském státu Evropské unie.
„Nepřijel jsem kvůli sobě, ale vysloveně kvůli vzdělání své dcery a její budoucnosti,“ řekl agentuře Reuters za pomoci tlumočníka.
Jeho dcera se zapsala do místní školy a naučila se trochu maďarsky. Od učitelů a vedení školy získala vřelou podporu a vyšli ji vstříc.
  |
„V Číně se ekonomika rychle vyvíjí, ale znečištění je hrozné a města se rozrůstají tak rychle, že nemůžete sehnat vzdělání, které byste chtěli svému dítěti dopřát,“ vysvětlil Ting.
Přál si ušetřit dceru před krajním soupeřením mezi studenty v Číně, které přisuzuje přílišnému množství žáků v každé třídě. V Maďarsku je běžné, že ve třídě je nejvýše 25 žáků, což je podle čínských měřítek velmi málo.
50 000 eur za žádost
Účastníci maďarského systému musí mít prostředky nejen na vládní dluhopisy, ale i na tučnou provizi 50 000 eur (asi 1,3 milionu Kč) za vyřízení žádosti (letos byla tato částka zvýšena na 60 000 eur). Ale když je kauce po pěti letech splacena, dostanou zpět svých 300 000 eur a udrží si právo pobytu v Maďarsku.
Několik dalších členských zemí EU uplatňuje podobný systém, ale Maďarsko vychází laciněji než většina zemí a povolení k pobytu poskytuje hned.
Náruč otevřená bohatým cizincům, kteří podle úředních statistik jsou většinou Číňané, kontrastuje s osočováním, které si Orbán vyhradil pro statisíce uprchlíků prchajících v loňském roce do Evropy vesměs ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. Podle Orbána tito převážně muslimští uprchlíci ohrožují evropskou bezpečnost a křesťanskou civilizaci.
Nebýt Maďarska, Evropa už by byla mrtvá, kritizuje Orbán přístup EU k uprchlíkům |
Ting odmítá jakékoliv srovnání mezi těmito migranty a těmi, kdo si zakoupili právo k pobytu: „Čínští přistěhovalci jsou zcela jiní. Mají úspory v Číně, majetek, jiná očekávání. Demograficky jsou odlišní. Pochybuji, že by vláda či veřejnost neviděly rozdíl. Je to tady pro nás dobré, nic špatného se neděje.“ Mnozí Číňané jsou podnikatelé, kteří hledají příležitost k investování. Ting je spoluzakladatelem společnosti, která radí nově příchozím, do čeho vložit peníze v Maďarsku a okolí. Jednou ze společností, které probíral se dvěma čínskými páry v podkrovní kanceláři, byla firma Oxytree, která prodává rychle rostoucí dřeviny pro průmyslové a energetické využití.
„Chceme exportovat maďarské technologie a dobrá řešení do Číny,“ říká Tingův obchodní partner Čang Ťin-ťün. „Jsem tu 20 let a mám za sebou klasickou cestu obchodování s oblečením a botami. S novými lidmi přicházejí nové nápady. Peníze jsou všude okolo, jen se dát do práce.“ Wang Min-ťün, který do Maďarska přicestoval v únoru, dříve prodával v Kuang-čou audio systémy. Perspektivy pro své podnikání nad Dunajem vidí optimisticky.
„Až se seznámím s místním trhem, můžu to zkusit s hi-fi soustavami. Ale když to nevyjde, vložím peníze do něčeho jiného,“ prohlásil.
