„Dosáhli jsme vítězství tak velkého, že ho lze vidět z Měsíce a určitě je vidět z Bruselu,“ řekl v desetiminutovém proslovu před spolustraníky a příznivci Orbán, jehož EU často kritizuje kvůli prohřeškům vůči demokracii. Dodal, že jde o „obrovské vítězství“ pro jeho stranu.
Ve své vítězné řeči Orbán zkritizoval mnoho oponentů od domácí a mezinárodní „levice” k „bruselským byrokratům”. Orbánovu kritiku v projevu sklidil zdaleka ne poprvé také americký miliardář maďarského původu George Soros.
Mezi své protivníky zařadil i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který maďarského premiéra vyzval, ať dá najevo, na jaké straně ukrajinského konfliktu stojí. Orbánova vláda sice pomáhá ukrajinským uprchlíkům, důsledně ale odmítá dodávat Ukrajině zbraně a povolit jejich transport přes území Maďarska.
Opoziční koalice Společně za Maďarsko zatím podle listu Hungary Today získala kolem 35 procent hlasů. Fidesz ovládl i většinu jednomandátových volebních obvodů, informovala volební komise.
„Nechci skrývat své zklamání, smutek... Věděli jsme, že to bude nerovné hřiště,” řekl k výsledkům voleb lídr opozice Marki-Zay, podle něhož Fidesz vyhrál díky obrovské propagační mašině včetně dominance nad médii. „Připouštíme, že Fidesz získal velkou většinu hlasů. Ale stále se budeme přít o to, zda tyto volby byly demokratické a svobodné,“ dodal.
V maďarském parlamentu zasedá celkem 199 poslanců, z nich 93 je voleno poměrným způsobem a 106 většinovým. Fidesz podle dosavadních výsledků získal 135 křesel, zatímco opozice 56.
Do parlamentu se poprvé dostala také krajně pravicová strana Naše vlast, která získala šest procent hlasů a sedm mandátů. Jedno poslanecké křeslo obsadí i zástupce německé menšiny.
Fidesz, jenž v Maďarsku vládne od roku 2010, zůstane u moci další čtyři roky. Orbán je v maďarské politice 33 let. Jeho strana za posledních dvanáct let i díky ústavní většině v parlamentu prosadila hluboké změny v politickém, společenském i ekonomickém životě země. Vláda Fideszu už léta vede spory s Evropskou komisí, podle které omezuje principy demokracie a právního státu i svobodu médií. Márki-Zay sliboval, že vítězství opozičních kandidátů by znamenalo návrat demokracie a právního státu.
Premiér Orbán se v předvolební kampani prezentoval jako pragmatik, který zajistí, že Maďarsko zůstane mimo válku na Ukrajině a neoctne se bez dodávek energetických surovin.
Šestičlennou opoziční alianci naopak obviňoval, že Maďarsko zavleče do konfliktu, což zástupci uskupení Společně za Maďarsko popírali.
Na dodržování pravidel pro demokratické a férové volby dohlíželo podle agentury APA přes 330 pozorovatelů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Při minulých volbách v roce 2018 konstatovala, že opoziční strany neměly rovné podmínky.
Referendum o sexuálních menšinách
Souběžně s volbami Maďaři v referendu hlasovali také o takzvaném zákonu proti pedofilii, který se týká sexuálních menšin. Maďaři se tak měli vyjádřit k tomu, zda se mají bez souhlasu rodičů ve školách konat programy, které představují sexuální orientaci, nebo zda mají být mezi dětmi propagovány zákroky vedoucí ke změně pohlaví a zda má být podporováno šíření příslušného obsahu v médiích. Referendum o zákoně, který kritizují ochránci lidských práv i Evropská komise, však nakonec nebylo platné, protože se v něm nevyjádřil dostatečný počet voličů.
Podle agentury MTI sice 92 procent hlasujících zákon podpořilo, ale výsledky referend jsou v Maďarsku platné pouze v případě, že platné hlasy odevzdá více než polovina všech oprávněných voličů, což se nestalo. Platný hlas totiž vhodilo jen přes 44 procent oprávněných voličů a dalších více než 20 procent odevzdalo neplatné odpověd
