Středa 8. května 2024, Den vítězství
130 let

Lidovky.cz

Svět se loučí s Madeleine Albrightovou. Vzpomínáme na hrdou Američanku a dceru České republiky, pronesl Biden

Svět

  17:19aktualizováno  20:14
Ve Washingtonské národní katedrále se ve středu konal pohřeb Madeleine Albrightové, první ženy v čele americké diplomacie a pražské rodačky. „Vzpomínáme na hrdou Američanku a dceru České republiky,“ řekl na pohřbu americký prezident Joe Biden. Řeč pronesl také bývalý šéf Bílého domu Bill Clinton, v jehož kabinetu Albrightová sloužila. Delegaci ČR vedl ministr Lipavský a šéf Senátu Vystrčil. Obřad trval tři hodiny.

V předních lavicích v katedrále se usadili současní i bývalí nejvyšší činitelé USA, kromě prezidenta Joe Bidena například někdejší šéfové Bílého domu Barack Obama a Bill Clinton se svou chotí a exministryní zahraničí Hillary Clintonovou. Piety se dohromady účastní asi 1 400 hostů, mezi nimi rovněž český ministr zahraničí Jan Lipavský, předseda Senátu Miloš Vystrčil, místopředseda Senátu Jiří Růžička a předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer.

„Jméno Albrightové je stále synonymem Ameriky jako síly pro dobro ve světě,“ řekl Biden. Připomněl přitom slova, která Albrightová pronesla na pohřbu českého prezidenta Václava Havla v roce 2011: „Vrhal světlo na ta nejtemnější místa a neustále nám připomínal závazky, které máme jeden vůči druhému“. „Tato slova platí i pro Madeleine,“ řekl Biden.

Albrightová se narodila v roce 1937 v české židovské rodině v Československu. Po vyhlášení protektorátu její rodina utekla do Británie a po komunistickém převratu v roce 1948 se Albrightová usadila v USA. Mezi lety 1993 až 1997 byla Albrightová velvyslankyní USA při OSN a od roku 1997 pak čtyři roky ministryní zahraničí. V té době byla nejvýše politicky postavenou ženou v historii USA.

„Její příběh byl příběhem Ameriky,“ řekl Biden o životní dráze Albrightové, která podle něj brala službu Spojeným státům jako nejvyšší životní poctu a byla vděčná za možnosti, které jí její nová vlast poskytla.

Na pohřeb Václava Havla vzpomínal v projevu i Clinton, který připomněl, že Albrightová tehdy přednesla svůj projev v češtině, což podle něj mělo elektrizující účinek na všechny zúčastněné. „Říkal jsem si: Tohle je to, o co v Americe jde. Těžce pracující rodiny imigrantů mohou přijít a může to zajít až sem,“ dodal Clinton, který měl na klopě saka americkou a ukrajinskou vlaječku.

Clinton ve svém projevu připomněl, že Albrightovou jmenoval v roce 1993 velvyslankyní USA při OSN, protože „její životní příběh se měl právě stát příběhem poslední části 20. století ve velké části světa a protože mohla být hlasem Ameriky na jejím vrcholu“. „Bůh jí dal velký rozum, bohaté zkušenosti, (...) a ona z toho vytěžila nejvíc co šlo, nejen pro sebe, ale i pro ostatní,“ dodal.

Bývalá ministryně zahraničí a neúspěšná kandidátka na prezidentku USA Hillary Clintonová ve své řeči mimo jiné vzpomínala na to, jak ji Albrightová vzala na projížďku „po její milované Praze“ a jak poté povečeřeli společně s Havlem a jeho manželkou Dagmar. „Mohla jsem poslouchat, jak mluví o tom, co pro jejich milovanou zemi znamená to, že je svobodná,“ řekla Clintonová.

Za Českou republiku se obřadu kromě Lipavského a Vystrčila zúčastnil také místopředseda Senátu Jiří Růžička a předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer. „Budu si ji pamatovat jako pevnou ženu, která to v dětství neměla vůbec lehké, ale přesto nikdy nezapomněla na to, kde má své kořeny, a v rámci své politické kariéry myslela nejen na dobrý výkon své pozice, ale myslela i na Českou republiku a významně pomohla našemu vstupu do NATO, což je věc v dnešní době zvláště důležitá,“ uvedl v prohlášení zaslaném ČTK předseda Senátu Vystrčil.

Pozvání od jedné z dcer Albrightové obdržela i vdova po Václavovi Havlovi Dagmar, která se však podle svého vyjádření nemohla zúčastnit kvůli pracovní vytíženosti. „Vážila jsem si jí jako statečné a silné ženy ve vrcholné politice, ale zejména jako ženy, která dokázala uskutečnit životní kroky, které jí posunuly za jejími sny,“ uvedla.

Pozvání na obřad přijali i vysocí činitelé jiných zahraničních zemí, například Gruzie, Kosova, Kolumbie a Bosny a Hercegoviny. Clinton ve svém projevu připomínal, co pro Albrightovou tyto země znamenaly a jak k nim přistupovala.

Mezi účastníky pohřbu byl rovněž ministr zahraničí Antony Blinken, šéf Pentagonu Lloyd Austin, či neúspěšný kandidát na prezidenta z voleb v roce 2000 Al Gore.

Ve smutečním průvodu, který uvedl rakev Albrightové před oltář katedrály, šel i bývalý český velvyslanec v USA a nynější ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. Serveru Seznam Zprávy dříve řekl, že promluví i na následné smuteční akci v Americkém mírovém institutu (USIP), kam někteří hosté zamíří po pohřbu.

Všichni účastníci pohřbu měli na žádost rodiny zesnulé uvnitř nasazené roušky. Washington se v posledních týdnech potýká s poměrně rychlým nárůstem počtu nakažených koronavirem.

Při obřadu zavzpomínaly na svou matku také tři dcery Albrightové a bývalá republikánská ministryně zahraničí Condoleezza Riceová přečetla úryvek z bible. Na pohřbu rovněž zahrál skladbu legendární jazzový pianista Herbie Hancock.

Albrightová zemřela 23. března na rakovinu ve věku 84 let. Mezi lety 1993 až 1997 byla velvyslankyní USA při OSN a od roku 1997 pak čtyři roky ministryní zahraničí. V té době byla nejvýše politicky postavenou ženou v historii USA.

2. srpna 2020

Autoři: ,