Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvMariupolská radnice útok na divadlo označila za „cílený a cynický“. Místostarosta Mariupolu Serhij Orlov řekl stanici BBC, že v budově divadla se ukrývalo 1000 až 1 200 lidí.
„Letadlo shodilo bombu na budovu, kde se skrývaly stovky mírumilovných obyvatel Mariupolu. Prozatím nelze odhadnout rozsah tohoto strašného a nelidského činu, protože pokračuje ostřelování obytných čtvrtí města,“ sdělila radnice na sociální síti.
Podle dostupných informací bombardování zničilo centrální část Činoherního divadla a vstup do protileteckého krytu v budově. „Nelze najít slova, která by popsala míru krutosti a cynismu, s jakou ruští okupanti ničí civilní obyvatelstvo přímořského ukrajinského města,“ pokračuje vedení města.
Upozornění: Video je drastické.
There are no words to describe the horror that is happening in #Mariupol right now
The occupiers are purposefully killing civilians, regardless of gender or age. In addition, they have led the situation in the city to a real humanitarian catastrophe. https://t.co/zbzjJ2uWzn
„Ženy, děti a staří lidé zůstávají v hledáčku nepřítele. Jsou to zcela neozbrojení mírumilovní lidé. Je zřejmé, že jediným cílem ruské armády je genocida ukrajinského lidu,“ dodala radnice. Agentura Reuters podotkla, že zatím nemohla informace o útoku na divadlo nezávisle ověřit.
„Snaží se fyzicky zlikvidovat Mariupol a obyvatele Mariupolu, kteří jsou už dlouho symbolem našeho odporu. Dnes provedli letecký útok na Činoherní divadlo a plavecký bazén Neptun. Těhotné ženy a ženy s dětmi jsou nyní pod troskami,“ napsal na sociální síti Telegram gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko s tím, že zatím nebylo možné určit počet obětí těchto útoků.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury Ria Novosti popřelo, že by na mariupolské divadlo provedlo nálet. Podle něj budovu zaminovali a vyhodili do povětří bojovníci dobrovolnického praporu Azov, který je součástí Ukrajinské národní gardy. „Budova divadla nebyla nikdy považována za cíl ruských jednotek kvůli potenciálnímu nebezpečí pro civilisty,“ tvrdí ministerstvo.
„Rusové už začínají lhát, že tam bylo velitelství praporu Azov. Sami však dobře vědí, že tam byli pouze civilisté,“ dodal Kyrylenko s odkazem na Činoherní divadlo. Ukrajinské ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters uvedlo, že se tímto útokem Rusko dopustilo válečného zločinu.
Generální štáb ukrajinské armády na Facebooku informoval, že ruští okupanti odpoledne vedli palbu raketometem na kolonu civilistů, kteří se evakuovali z Mariupolu směrem do Záporoží. Podle dostupných informací jsou na místě mrtví a zranění, včetně dětí.
Dva novináři agentury AP, kteří se nyní nacházejí ve válkou rozvráceném Mariupolu na pobřeží Azovského moře, popisují situaci ve městě jako rozmáhající se zoufalství.
 |
Ostřelování dosahuje v určitých chvílích frekvence co minuta, to úder. Všude se válí mrtvoly. Město je obklíčené ruskými vojáky a každá další exploze z něj vymačkává zbytky života, píší reportéři.
V kvapně vyhloubeném masovém hrobě na okraji města ve zmrzlé zemi leží těla několika dětí. Je tam osmnáctiměsíční Kirill zasažený do hlavy šrapnelem. Je tam šestnáctiletý Ilja, kterému výbuch roztrhal nohy během fotbalového zápasu na školním hřišti. Je tam holčička oděná v pyžamu s obrázky jednorožců.
Pracovníci těla hází dovnitř nejrychleji, jak můžou, protože čím méně času stráví venku, tím větší jsou jejich šance na přežití. „(Přeju si) jediné, aby tohle skončilo,“ zuří dělník Volodymyr, zatímco vytahuje pytle s mrtvolami z nákladního auta. „K čertu se všemi, s těmi lidmi, co tohle začali!“ řekl.
Obyvatelé rozpouští sníh, aby měli co pít
Takový je dnešní Mariupol, v němž dříve bydlelo přes 400 tisíc lidí, a jehož poloha postavila obyvatele přímo do cesty ruskému dobývání Ukrajiny. Stalo se symbolem snahy ruského prezidenta Vladimira Putina rozdrtit ukrajinskou demokracii, ale také urputného odporu Ukrajinců.
Snahy o evakuaci civilistů byly celé dny neúspěšné, než v úterý ukrajinské úřady oznámily, že z města odjela kolona asi čtyř tisíc osobních vozů. Odhadované statisíce lidí, kteří v Mariupolu zůstávají, ovšem nadále nemají jak uniknout. Okolní silnice jsou podminované a samotný přístav uzavřený.
Kromě jídla chybí také elektřina, voda je vzácností. Obyvatelé rozpouští sníh, aby měli co pít. Aby si lidé v mrazivých podmínkách ohřáli ruce nebo uvařili zbytky jídla, pálí kusy nábytku v improvizovaných ohništích. Ohniště jsou vyrobena z materiálů, kterých je dnes ve městě víc než dost: Cihel a kovových úlomků ze zničených budov, které jsou rozeseté v ulicích.
Mariupol, the local technical university building.
The city of my years as a student.
This is Europe, the year is 2022. https://t.co/TFJj8qWkbh
Smrt je všude. Místní činitelé registrují přes 2 500 mrtvých, ale mnohá těla nemohou být započítána kvůli neustálému ostřelování. Agentura AP zdokumentovala mnoho úmrtí žen a dětí, navzdory tvrzením Ruska, že na civilisty neútočí.
Lékaři říkají, že na každého zraněného ukrajinského vojáka jim projde pod rukama deset civilistů. Posledním Ruskem zasaženým civilním cílem je městské divadlo, ve kterém se obyvatelé ukrývali před dalším bombardováním.
Ještě před několika týdny se budoucnost zdála mnohem světlejší. Mariupol byl na cestě k úspěchu se svými vzkvétajícími železárnami a ocelárnami i přístavem pro velké lodě a při vysoké světové poptávce po obojím.
Tatáž geografie, která dlouho městu pomáhala, se nyní obrátila proti němu. Mariupol leží přesně mezi regiony ovládanými proruskými separatisty a poloostrovem Krym anektovaným Ruskem v roce 2014. Dobytím přístavu by Rusové získali pozemní koridor mezi těmito dvěma oblastmi a také kontrolu nad Azovským mořem.
Nyní se ve městě rozhostila temnota, lidé přišli o proud i o přísun informací. Ukrajinské televizní či rozhlasové vysílání nahradilo ruské, popisující svět, který s realitou v Mariupolu nemá nic společného.
S tím, jak si lidé uvědomovali, že opravdu není cesty ven, se měnila nálada ve městě. Mezi místními začaly vznikat konflikty, začalo se rabovat. „Prosím vás, držte spolu... Tohle je váš domov. Proč rozbíjíte výlohy?“ apeloval před deseti dny na rozvášněné obyvatele jistý voják se slzami v očích.
Tahle agónie zapadá do Putinových cílů. Obléhání je vojenská taktika, která se rozmohla ve středověku a je založená na porobení jisté populace skrze vyhladovění a násilí. Putin tento postup aplikoval v roce 2000 na čečenskou metropoli Groznyj a před několika lety také proti syrskému Aleppu. Z obou měst zbyly jen ruiny.
V Mariupolu se před několika dny ocitla v troskách i porodnice. Ruští činitelé po bombardování přišli s tvrzením, že objekt využívali krajněpravicové ukrajinské jednotky, reportéři AP však na místě neviděli nic, co by naznačovalo, že nemocnice sloužila jiným než obvyklým účelům.
Rovněž nic nenasvědčuje pravdivosti ruských tvrzení, že těhotná žena vyfocená po náletu se zkrvaveným obličejem, je herečka. O den později mladá Marianna na pozadí dalších explozí porodila dceru Veroniku.
Dva dny poté, co holčička přišla na svět, nedaleko nemocnice, kde se matka i novorozenec zotavovali, zaujaly pozici čtyři ruské tanky označené písmenem Z. Zdravotníci i reportér AP se tam ocitli pod palbou ostřelovače, zatímco chodby byly plné lidí, kteří neměli kam utéct.
Na začátku týdne už měly ruské jednotky budovu zcela pod kontrolou. Lékaře i pacienty tam uvěznily a místo začaly používat jako základnu, vypověděli místní činitelé a jeden z místních doktorů.
Náměstek starosty Orlov předpověděl, že to nejhorší Mariupol ještě čeká. Očekává, že v dalších několika dnech přibydou „stovky a tisíce úmrtí“.
