Vladimír Mečiar (67) spoluurčoval posledních dvacet let podobu slovenské politiky. Jeho role ale nebyla v poslední době již tak významná jako v 90. letech a ve vládní koalici se Směrem-sociální demokracií a Slovenskou národní stranou byla jeho Lidová strana-Hnutí za demokratické Slovensko (LS-HZDS) nejslabším partnerem. A v letošních volbách získal o polovinu méně hlasů než před čtyřmi lety.
Hnutí za demokratické Slovensko přitom bylo vítězem všech slovenských voleb v letech 1992 až 2002 a Mečiar jako jeho předseda stál šest let (1992-1998) v čele vlády. Mečiarův vliv začal klesat po volbách na podzim 1998, které sice vyhrál, vládu ale nakonec vytvořila středopravá koalice. Mečiar sám se poté vzdal poslaneckého mandátu ve prospěch někdejšího šéfa Slovenské informační služby (SIS) Ivana Lexy, který byl z doby působení v čele SIS podezřelý z řady trestných činů.
ČTĚTE TAKÉ: |
Izolaci, ve které se Mečiarova strana ocitla, se jí nepodařilo prorazit ani po volbách v roce 2002. Až před čtyřmi lety se stala důležitým jazýčkem na vahách a spolu se SNS členem vládní koalice vedené Směrem-SD v čele s Robertem Ficem. Vladimír Mečiar ale tehdy zůstal v ústraní, v kabinetu nezasedl a zůstal řadovým poslancem. Loni se navíc ani neucházel o prezidentskou funkci, v obou předchozích přímých volbách hlavy státu (1999 a 2004) přitom vždy postoupil do druhého kola.
Anketa
Komu jste přáli vítězství ve slovenských volbách?
Někteří komentátoři ale soudí, že za Mečiarovou zdrženlivostí bylo jeho nepříliš pevné zdraví - v lednu 2007 mu lékaři voperovali čtyřnásobný bypass, o rok dříve byl hospitalizován s vážným zápalem plic. Možná si ale už před lety uvědomil, že jeho obliba není taková, aby měl na zvolení do funkce hlavy státu vůbec šanci. Klesající popularitu někdejšího slovenského premiéra dokládá i výsledek LS-HZDS v právě skončených parlamentních volbách.
Neublížil som. S pánom bohom. Vladimír Mečiar v roce 1998
Vladímír Mečiar byl přitom pro část slovenské i zahraniční veřejnosti vždy poněkud problematickým politikem, zejména kvůli svému působení v čele slovenské vlády v 90. letech. Podle mnohých sehrál klíčovou roli při rozbití federace, svými autoritářskými sklony v premiérské funkci navíc ohrozil vstup Slovenska do euroatlantických struktur a uvrhl zemi do mezinárodní izolace. Pro své příznivce je ale velkou osobností, jedním ze zakladatelů samostatného slovenského státu.
Mečiar byl od svého vstupu do veřejného života považován za charismatického, obratného politika, mistrně ovládajícího pravidla mocenské hry. Za své vlády opakovaně sáhl i ke krokům, které se pohybovaly na hranici demokratické zákonnosti. Oponenti mu vytýkali, že neváhal použít nestandardní postupy v parlamentu a v soupeření s někdejším prezidentem Michalem Kováčem, či zapojit do politického boje tajnou službu. Média ani po letech nepřestávají klást otázky ohledně jeho role v "divoké" privatizaci státních podniků či původu jeho majetku.
Politických konkurentů se ale Mečiar uměl účinně zbavit. Ve vyostřených chvílích mu pomohly jeho přednosti - výborná paměť, komunikační obratnost a schopnost rychle reagovat. Kritici však nezapomínají zmínit, že se ve své politické minulosti mnohdy uchýlil i k méně čistým praktikám - k manipulacím, populismu, nedůstojným výrokům a v některých případech dokonce k fyzickému násilí vůči novinářům.
Do vyšších sfér slovenské politiky vynesl Mečiara v roce 1989 revoluční vývoj. Po prvních svobodných volbách v červnu 1990 usedl na necelý rok do křesla slovenského premiéra, musel však odstoupit kvůli vnitřním sporům ve vládnoucím hnutí Veřejnost proti násilí. V červnu 1991 stanul v čele vlastního Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) a jeho předsedou zůstal dodnes. V roce 1992 vedl za slovenskou stranu rozhovory o dělení federace s českou reprezentací vedenou Václavem Klausem.
Vladimír Mečiar se narodil 26. července 1942 ve Zvolenu na středním Slovensku, je podruhé ženatý. Z prvního manželství má dceru, ze druhého svazku s lékařkou Margitou dva syny a dceru. Vzděláním je Mečiar právník, Univerzitu Komenského v Bratislavě vystudoval začátkem 70. let dálkově.
Předtím se angažoval v Československém svazu mládeže a byl členem KSČ, stranu však musel v roce 1970 kvůli kritickým postojům opustit. Před revolucí pracoval Mečiar dlouhodobě jako referent a právník v podniku Skloobal Nemšová.
