Nyní však kabinet Angely Merkelové dává zelenou budování nových uhelných elektráren. Po několikatýdenních sporech se totiž ministři životního prostředí a hospodářství Sigmar Gabriel (SPD) a Michael Glos (CSU) dohodli na nových pravidlech pro obchod s emisemi. A jejich součástí má být urychlená výstavba moderních hnědouhelných elektráren.
„V Německu budeme nadále využívat energie z hnědého uhlí, protože se bez něj neobejdeme,“ vysvětlil o Velikonocích Gabriel listu Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Hnědé uhlí, při jehož spalování uniká do ovzduší výrazně více škodlivého oxidu uhličitého než při spalování plynu nebo černého uhlí, přitom nemá být podle ministra nijak privilegováno.
Namísto toho mají být přerozděleny emisní povolenky ve prospěch nových a moderních uhelných elektráren, které vypouštějí méně skleníkových plynů. Díky dohodě obou ministrů má vláda v polovině dubna předložit parlamentu „Národní alokační plán“, který stanoví rozdělení emisních práv elektrárnám a podnikům pro období 2008 až 2012.
Kancléřka v „klimatické pasti“
Nad energetickou politikou současné vlády velké koalice CDU/CSU a SPD se nedávno pozastavil týdeník Der Spiegel. Kancléřka Merkelová chce, aby šlo Německo v ochraně klimatu Evropě příkladem a do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 40 procent v porovnání s rokem 1990.
Zároveň ale podporuje energetickou politiku, v jejímž rámci má být v příštích letech do sítě zapojeno nejméně 26 nových uhelných elektráren. „Tyto plány jsou v přímém rozporu s klimatickými cíli Angely Merkelové,“ poznamenal Der Spiegel.
V roce 2001 tehdejší vláda Gerharda Schrödera (SPD) rozhodla o postupném útlumu jaderné energie, na čemž nyní koaliční sociální demokraté nadále trvají. Energetický výpadek chce proto velká koalice řešit uhelnými elektrárnami. Jak SPD, tak CDU navíc doufají, že tak bude zajištěna bezpečnost dodávek energie a vzniknou nová pracovní místa. Koncerny Vattenfall, REW, E.on a EnBW si tak podle Spiegelu mohou těšit na velké zisky.
