Setkání se uskutečnilo poté, co světová média upozornila na zářijový telefonický hovor mezi prezidenty Joem Bidenem a Si Ťin-pchingem, v němž se oba státníci podle Bidena měli shodnout na dodržování „dohody o Tchaj-wanu“.
Asertivní Peking
Žádná taková dohoda sice oficiálně neexistuje, podle agentury Reuters měl ale šéf Bílého domu na mysli dlouhodobou americkou politiku jedné Číny, kterou Washington zastává od roku 1972. Na jejím základě uznává Peking, a nikoliv Tchaj-pej za legitimního představitele Číny.
Zároveň mohl Biden myslet americký zákon o vztazích s Tchaj-wanem. Podle něj rozhodnutí USA navázat diplomatické styky s Pekingem se zakládá na očekávání, že budoucnost Tchaj-wanu bude řešena mírově.
Největší narušení vzdušného prostoru Tchaj-wanu. Proniklo do něj několik desítek letadel z Číny |
Ovšem jak vážně to s dodržováním „dohody o Tchaj-wanu“ myslí v Pekingu, není vůbec jasné. Tchajwanské letectvo v pondělí muselo poslat do vzduchu svá letadla kvůli 52 čínským strojům, jež opět narušily tamní vzdušný prostor. Za poslední čtyři dny tak vniklo do tchajwanského prostoru téměř 150 čínských letounů, což je dosavadní rekord.
Přitom se zdá, že Peking počty letounů, jež vysílá přes Tchajwanskou úžinu, navyšuje zcela programově. Ještě v červnu jich bylo 28, minulý pátek 38, v sobotu již 39. Nejčastější incidenty jsou z oblasti Prataských ostrovů, které leží zhruba 400 kilometrů jihozápadně od tchajwanské pevniny, a Tchaj-pej tam má leteckou základnu.
Konkrétní účel těchto provokací zůstává nejasný. Evidentní je, že je Peking používá jako demonstraci síly při velkých výročích – minulý pátek totiž oslavil 72 let od založení Čínské lidové republiky. Dodatečnou motivaci mohla poskytnout výprava francouzských senátorů, jež v týdnu zamířila do Tchaj-peje. Francie se v regionu dlouhodobě angažuje a vedle Spojených států tam chce být vnímána jako rozhodující geopolitický hráč.
AUKUS: vojenský pakt budoucnosti |
Podle bezpečnostního zdroje citovaného agenturou Reuters mohla čínská letadla testovat útoky na americké letadlové lodě. V Jihočínském moři totiž od konce září operuje letadlová loď USS Ronald Reagan. Japonské ministerstvo obrany včera oznámilo, že se toto plavidlo spolu s letadlovou lodí USS Carl Vinson zúčastnilo mezinárodních manévrů ve vodách poblíž Okinawy. USA mají na tomto území ležícím severovýchodně od Tchaj-wanu velkou základnu již od druhé světové války.
Houfnice pro spojence
Washington ostrovní republiku dlouhodobě vyzbrojuje. V srpnu Bidenova administrativa předběžně schválila dodávku 40 samohybných houfnic v ceně 750 milionů dolarů (asi 16,5 miliardy korun). Podle Tchajwanců jim toto rozšíření arzenálu navýší „schopnost rychle reagovat a zajistit palebnou podporu“.
Ještě za předchozí administrativy Donalda Trumpa byl dojednán nákup raket země-vzduch Patriot. První dodávky mají začít v roce 2025, do výzbroje tchajwanské armády by se měly dostat o rok později.
Přibližně ve stejné době bude přitom podle expertů Čína připravena k pozemní invazi na ostrov. Současné napětí je přitom hodnoceno jako nejhorší za posledních 40 let.
Faktické oddělení Tchaj-wanu od pevninské Číny trvá od roku 1949. Tehdy se na ostrov uchýlily zbylé síly národoveckého Kuomintangu v čele s generálem Čankajškem. Ten se následně stal prvním prezidentem Tchaj-wanu neboli Čínské republiky. Tu však oficiálně uznává jen hrstka států na světě v čele s Guatemalou, Haiti a Hondurasem. Neformální vztahy však s Tchaj-pejí udržují mimo jiné USA i státy Evropské unie.
