„Požadujeme povolat Rusko k odpovědnosti za to, že překrucuje pojem genocidy pro ospravedlnění agrese. Žádáme soud, aby okamžitě přikázal Rusku přerušit vojenské operace a stanovil jednání na příští týden,“ uvedl loni v únoru při podání žaloby ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Rusko naopak požaduje, aby byl požadavek Ukrajiny zamítnut. Strany sporu mají u ICJ v takovém případě možnost podat předběžné námitky.
Slyšení začne v pondělí, kdy Rusko předloží své stanovisko. Ukrajina má o den později prostor pro reakci. Kromě Kyjeva a Moskvy se vyjádří ještě dalších 32 zemí včetně většiny států Evropské unie, Británie, Austrálie a Kanady. Soud bude případ projednávat až do 27. září.
„Vše nasvědčuje tomu, že soud shledá, že v případu má jurisdikci,“ řekla agentuře Reuters australská odbornice na právo Juliette McIntyreová.
Hlavním úkolem ICJ se sídlem v nizozemském Haagu je řešit spory a otázky předložené členskými státy a dále záležitosti stanovené Chartou OSN nebo mezinárodními smlouvami a konvencemi. Rozsudky jsou konečné a nelze se proti nim odvolat, soud ale zároveň nemá žádné pravomoci, jak státy donutit, aby se jeho rozhodnutím řídily.
Soud už loni v březnu Rusku nařídil okamžitě zastavit válečné operace na Ukrajině. Moskva podle očekávání požadavek odmítla. McIntyreová nicméně podotýká, že možné rozhodnutí ICJ v nadcházejícím slyšení bude důležité v případě, že Kyjev do budoucna vznese nárok na reparace.
Rusko při zahájení invaze na Ukrajinu loni v únoru mimo jiné tvrdilo, že Kyjev páchá na východě svého území genocidu vůči rusky mluvícímu obyvatelstvu. Ukrajina nařčení z genocidy odmítla a Rusko obvinila, že se snaží ospravedlnit svou vojenskou agresi v rozporu s úmluvou OSN z roku 1948, kterou obě strany podepsaly.
„Pokud soud shledá, že pro činy Ruska neexistovalo zákonné ospravedlnění (podle úmluvy o genocidě), může toto rozhodnutí posloužit jako základ pro budoucí nárok na odškodnění,“ řekla McIntyreová.
