Milley nastoupil do nejvyšší armádní pozice před čtyřmi roky z prověření tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa. Právě za generálova působení si excentrický šéf Bílého domu připsal jeden ze svých největších úspěchů a zopakoval výkon svého velkého rivala a předchůdce Baracka Obamy: zabití lídra nechvalně proslulé teroristické organizace. Oním lídrem byl vůdce islamistické skupiny Islámský stát abú Bakr Bagdádí.
Trump si Milleyho prosadil navzdory tomu, že ministr obrany požadoval jiného kandidáta. Zřejmě mu imponovala generálova přímost. Nyní se však zdá, že exprezident svého rozhodnutí lituje. A co víc, že odcházejícího předsedu náčelníků štábu přímo nenávidí.
Alespoň by to naznačoval Trumpův ohnivý výpad, v němž Milleyho vykresluje jako „zrádce“, který za jeho zády komunikoval s Čínou na konci exprezidentovy administrativy. „Toto je čin tak hrozný, že v minulosti by trestem byla SMRT! Válka mezi Čínou a Spojenými státy mohla být výsledkem tohoto zrádného činu,“ napsal Trump.
„Přijmu vhodná opatření, abych zajistil svou bezpečnost a bezpečnost své rodiny,“ řekl Milley v reakci na Trumpovo vyhrožování. Telefonické rozhovory s Čínou obhajuje jako standardní součást práce nejvýše postaveného amerického generála.
Podle jedné knihy Milley volal do Číny, aby Peking ujistil, že USA náhle nezaútočí. Stalo se tak konci Trumpova působení a chaosu kolem výsledků voleb, jež bývalý prezident odmítal uznat.
Byl to právě Trump, který Milleyho dostal do jedné z nejobtížnějších chvil kariéry. Během rasových nepokojů po smrti Afroameričana George Floyda Trump nechal násilně vyklidit klidný protest u kostela episkopální církve, kde se nechal vyfotit s biblí v ruce. Ke kostelu jej doprovázel právě i Milley, který se za své angažmá později omluvil.
Milley, jenž se důsledně vyhýbal vměšování armády do politiky, připustil, že jeho přítomnost mohla naznačovat spojenectví mezi špičkami armády a vrcholovým politikem. Přiznal, že měl napsaný rezignační dopis, ale rozhodl se pokračovat ve službě.
Stažení z Afghánistánu a válka na Ukrajině
Hlavní výzvy pro něj jako vrchního vojenského velitele americké armády se objevily až za působení Trumpova nástupce, Joe Bidena. Byl to právě Milley, jenž dohlížel na kontroverzní stažení amerických vojsk z Afghánistánu, které v mnoha ústech zanechalo hořkou pachuť a sám Milley jej označil za „logistický úspěch, ale strategické selhání“.
A zatímco nejdelší americká válka skončila, jiný konflikt se rýsoval na obzoru, aby nakonec otřásl Evropou i světem. Právě válka na Ukrajině bude zřejmě Milleyho nejvýraznějším dědictvím.
Generál vždy neochvějně stál na straně Ukrajinců. Někdy až k nervozitě administrativy současného prezidenta Joe Bidena, jak poznamenává agentura AP v souvislosti s jeho burácivým zvoláním „Sláva Ukrajině“ před ukrajinskými vojáky, kteří se cvičili na americké základně v Německu. Generál povzbuzující vojáky do boje není nic neobvyklého. Ale válka na Ukrajině je válkou ukrajinskou, nikoliv americkou, opakovaně zdůrazňuje Washington.
Milley tento úzus nikdy nepřekročil. Ze své pozice se stal tváří americké vojenské pomoci Ukrajině. S pro něj typickou otevřeností neváhal varovat, že boj Ukrajinců o znovuzískání vlastního území okupovaného Rusy bude náročný a krvavý. Zároveň ale mnohokrát natvrdo řekl, k znechucení Moskvy, že Rusko už válku nejen nemůže vyhrát, ale že už ji ve své podstatě prohrálo.
„Od prvních dnů rozsáhlé ruské invaze, zejména v nejtěžších chvílích této války, byl generál Milley vždy s našimi lidmi. Vážíme si jeho titěrné práce, důležitých rad, všestranné pomoci a podpory. Pozval jsem ho na Ukrajinu a bude mi ctí setkat se s ním na naší půdě,“ vyzdvihl svůj americký protějšek ukrajinský velitel generálního štábu Valerij Zalužnyj. Milleyho označil za „přítele“.
Milley sám ví, jaké je to být přímo na bojišti a čelit hrozbě smrti. Americký ministr obrany Lloyd Austin připomněl, že během společné služby v Iráku jejich vozidlo poškodilo improvizované výbušné zařízení. Biden zase označil Milleyho za „neochvějného tváří v tvář nebezpečí“ a řekl, že „jednou přeběhl podminovaný most, aby zabránil dvěma tankům evakuujícím zraněné vojáky v jízdě přes něj“.
„Neskládáme přísahu králi ani královně, tyranovi nebo diktátorovi. A neskládáme přísahu žádnému rádoby diktátorovi,“ řekl Milley během pátečního rozlučkového ceremoniálu, podle amerických médií s jasnou narážkou na Trumpa. „Neskládáme přísahu jednotlivci. Skládáme přísahu ústavě a přísaháme myšlence, kterou je Amerika, a jsme ochotni zemřít, abychom ji ochránili.“
