Djukanovičovo vítězství se spíše očekávalo, přesto však bylo hlasování malou zkouškou premiérovy popularity. I po odtržení Černé Hory od Srbska odhlasovaném v referendu se totiž více než 30 procent obyvatel této malé balkánské země stále považuje více za Srby než za Černohorce a místní Bosňáci a Albánci také spíše volí své strany než tu Djukanovičovu. Djukanovič, označovaný za „architekta“ nezávislosti země, svůj úspěch označil za „triumf proevropské politiky Černé Hory“. Na oslavu vítězství také ještě v noci na včerejšek oblohu nad spící černohorskou metropolí ozářily ohňostroje. Konečné oficiální výsledky by měly být známy na konci týdne.
„Tyto volby potvrdily, že je Černá Hora politicky velmi stabilní zemí, která směřuje do evropských struktur,“ citovalo Djukanoviče bělehradské rádio B92. A jeho slova včera potvrdil i evropský komisař pro rozšíření Olli Rehn. „Komise chce na konci tohoto měsíce znovu zahájit s Černou Horou jednání o přidružení a stabilizaci,“ uvedl Rehn. Jednání až do dubna probíhala v rámci tehdy ještě Srbska a Černé Hory a byla přerušena kvůli neschopnosti Bělehradu vydat haagskému tribunálu hledaného válečného zločince Ratka Mladiče. Zatímco nyní je tedy Srbsko na tom stále stejně, Černé Hoře v jednání s EU již nic nebrání.
„Opozice jen kritizovala Djukanoviče. Nenabízela žádný program,“ citovala AFP Maju Perovičovou, voličku z Podgorice. I kvůli tomu opoziční strany ve volbách pohořely. Například prosrbští socialisté Predraga Bulatoviče získali jen 11 křesel proti 26, která měli doteď. „Nemůžete hlasovat pro nikoho jiného než pro Djukanoviče. I když je u moci již hodně dlouho, stále je nejlepší ze všech a nechci, aby se to nějak měnilo,“ uvedla Andjela Babovičová.
Nedělní vítězství je dalším z mnoha, která Djukanovič zažil. Ve své politické kariéře již celkem nemá kam stoupat, ve svých 44 letech byl již prezidentem i premiérem. Na politickém výsluní se drží dlouhých 15 let, je vůbec nejdéle vládnoucím politikem v zemích bývalé Jugoslávie. A jeho závratnou kariéru neovlivnily ani obvinění z korupce či ze zapojení do pašování cigaret či obchodu se ženami.
A jeho další cíl? Vstup do EU. Ještě předtím však jeho vládu čekají nelehké úkoly - vyřešit vysokou nezaměstnanost v zemi, která dosahuje 25 procent či postarat se o urychlení privatizace. I toho si je ale Djukanovič vědom. „Zítra zaměříme naši pozornost s obnovenou energií na nové úspěchy, abychom učinili Černou Horu ještě demokratičtější, hospodářsky vyspělejší, s více pracovními místy a většími mzdami,“ uvedl.
„Tyto volby potvrdily, že je Černá Hora politicky velmi stabilní zemí, která směřuje do evropských struktur,“ citovalo Djukanoviče bělehradské rádio B92. A jeho slova včera potvrdil i evropský komisař pro rozšíření Olli Rehn. „Komise chce na konci tohoto měsíce znovu zahájit s Černou Horou jednání o přidružení a stabilizaci,“ uvedl Rehn. Jednání až do dubna probíhala v rámci tehdy ještě Srbska a Černé Hory a byla přerušena kvůli neschopnosti Bělehradu vydat haagskému tribunálu hledaného válečného zločince Ratka Mladiče. Zatímco nyní je tedy Srbsko na tom stále stejně, Černé Hoře v jednání s EU již nic nebrání.
„Opozice jen kritizovala Djukanoviče. Nenabízela žádný program,“ citovala AFP Maju Perovičovou, voličku z Podgorice. I kvůli tomu opoziční strany ve volbách pohořely. Například prosrbští socialisté Predraga Bulatoviče získali jen 11 křesel proti 26, která měli doteď. „Nemůžete hlasovat pro nikoho jiného než pro Djukanoviče. I když je u moci již hodně dlouho, stále je nejlepší ze všech a nechci, aby se to nějak měnilo,“ uvedla Andjela Babovičová.
Nedělní vítězství je dalším z mnoha, která Djukanovič zažil. Ve své politické kariéře již celkem nemá kam stoupat, ve svých 44 letech byl již prezidentem i premiérem. Na politickém výsluní se drží dlouhých 15 let, je vůbec nejdéle vládnoucím politikem v zemích bývalé Jugoslávie. A jeho závratnou kariéru neovlivnily ani obvinění z korupce či ze zapojení do pašování cigaret či obchodu se ženami.
A jeho další cíl? Vstup do EU. Ještě předtím však jeho vládu čekají nelehké úkoly - vyřešit vysokou nezaměstnanost v zemi, která dosahuje 25 procent či postarat se o urychlení privatizace. I toho si je ale Djukanovič vědom. „Zítra zaměříme naši pozornost s obnovenou energií na nové úspěchy, abychom učinili Černou Horu ještě demokratičtější, hospodářsky vyspělejší, s více pracovními místy a většími mzdami,“ uvedl.
