Ministři zemědělství EU dnes schválili pomoc evropským drůbežářům, kteří bojují s poklesem odbytu a cen drůbeže a vajec kvůli obavám spotřebitelů z ptačí chřipky. Konkrétní pomoc
má však podle diplomatických zdrojů vyplynout až z návrhů členských zemí.
Pokud národní opatření schválí Evropská komise a příslušný výbor EU, společná pokladna by měla uhradit polovinu nákladů. "Některé země požadovaly více, ale nakonec byl přijat původní návrh EK, tedy náklady by se měly hradit půl na půl," řekl ČTK jeden z účastníků jednání.
Až dosud předpisy EU dovolovaly pomoci drůbežářům ze společné pokladny pouze exportními dotacemi, anebo přispět na odškodnění chovatelů přímo postižených ptačí chřipkou. Nepočítaly však s kompenzacemi za ztráty způsobené poklesem poptávky.
Kvůli obavám z ptačí chřipky však spotřeba drůbežího masa kupříkladu v Řecku klesla o 70 procent a v Itálii o polovinu. Ve skladech v EU se nahromadily přebytečné zásoby 320.000 tun drůbežího, odpovídající roční české produkci.
Komisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Bölová uznala, že situaci nelze dále čelit současnými nástroji. EK navrhla změnu, umožňující EU podílet se na financování zvláštních tržních opatření. Ty může navrhnout každý stát tak, aby nejlépe odpovídala jeho konkrétní
situaci.
V Česku vznikly ztráty kvůli nízkým dovozním cenám
Komisařčin mluvčí Michael Mann se dosud zdržoval odhadu, jak velkou částkou by EU mohla přispět, ale ujišťuje, že v rozpočtu je peněz dost. Přijatá novela nařízení o organizaci trhu s drůbeží a vejci představuje pouze právní základ, konkrétní požadavky komise čeká od členských států.
Bude-li s jejich navrhovanými opatřeními souhlasit jako odpovídajícími jednotnému trhu, předá je příslušnému gesčnímu výboru, kde se o nich bude hlasovat. EK již posuzuje návrhy Itálie a Francie na poskytnutí státní pomoci drůbežářům ze svých národních rozpočtů; ve francouzském případě jde o 63 milionů eur, v italském v řádu 100 milionů eur.
Na tyto plány se však změna pravidel hry ještě nemá vztahovat. Česko zatím více než pokles odbytu a cen trápí rostoucí dovoz lacinějšího drůbežího masa ze států, kde poptávka klesla výrazněji; ztráty chovatelů odhaduje agrární komora na 100 milionů korun měsíčně.
Ministr Jan Mládek na problém již upozornil EK, na řešení se podle mluvčího Manna pracuje, ale ochranná opatření nepřipadají do úvahy, protože ta byla v přístupové smlouvě zamýšlena pro případ vážného narušení trhu v důsledku rozšíření, a ne ptačí chřipky.
má však podle diplomatických zdrojů vyplynout až z návrhů členských zemí.
Pokud národní opatření schválí Evropská komise a příslušný výbor EU, společná pokladna by měla uhradit polovinu nákladů. "Některé země požadovaly více, ale nakonec byl přijat původní návrh EK, tedy náklady by se měly hradit půl na půl," řekl ČTK jeden z účastníků jednání.
Až dosud předpisy EU dovolovaly pomoci drůbežářům ze společné pokladny pouze exportními dotacemi, anebo přispět na odškodnění chovatelů přímo postižených ptačí chřipkou. Nepočítaly však s kompenzacemi za ztráty způsobené poklesem poptávky.
Kvůli obavám z ptačí chřipky však spotřeba drůbežího masa kupříkladu v Řecku klesla o 70 procent a v Itálii o polovinu. Ve skladech v EU se nahromadily přebytečné zásoby 320.000 tun drůbežího, odpovídající roční české produkci.
Komisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Bölová uznala, že situaci nelze dále čelit současnými nástroji. EK navrhla změnu, umožňující EU podílet se na financování zvláštních tržních opatření. Ty může navrhnout každý stát tak, aby nejlépe odpovídala jeho konkrétní
situaci.
V Česku vznikly ztráty kvůli nízkým dovozním cenám
Komisařčin mluvčí Michael Mann se dosud zdržoval odhadu, jak velkou částkou by EU mohla přispět, ale ujišťuje, že v rozpočtu je peněz dost. Přijatá novela nařízení o organizaci trhu s drůbeží a vejci představuje pouze právní základ, konkrétní požadavky komise čeká od členských států.
Bude-li s jejich navrhovanými opatřeními souhlasit jako odpovídajícími jednotnému trhu, předá je příslušnému gesčnímu výboru, kde se o nich bude hlasovat. EK již posuzuje návrhy Itálie a Francie na poskytnutí státní pomoci drůbežářům ze svých národních rozpočtů; ve francouzském případě jde o 63 milionů eur, v italském v řádu 100 milionů eur.
Na tyto plány se však změna pravidel hry ještě nemá vztahovat. Česko zatím více než pokles odbytu a cen trápí rostoucí dovoz lacinějšího drůbežího masa ze států, kde poptávka klesla výrazněji; ztráty chovatelů odhaduje agrární komora na 100 milionů korun měsíčně.
Ministr Jan Mládek na problém již upozornil EK, na řešení se podle mluvčího Manna pracuje, ale ochranná opatření nepřipadají do úvahy, protože ta byla v přístupové smlouvě zamýšlena pro případ vážného narušení trhu v důsledku rozšíření, a ne ptačí chřipky.
