Kyjev je nyní ve sporu s Moskvou tím hodnějším a vstřícnějším, soudě alespoň podle řady někdy i nenápadných počinů. Čerstvě se například odmlčela „databáze zrádců“, server Mirotvorec provozovaný radikály napojenými na ukrajinskou tajnou službu SBU. Zelenskyj také během summitu pozval na Ukrajinu ruské novináře a už začátkem podzimu skončilo tvrdé jádro zastánců glorifikace nacionalistů v ukrajinském Institutu národní paměti.
  |
Ukrajina před summitem také přijala takzvanou Steinmeierovu formuli o uspořádání voleb na Donbase a přiznání zvláštního statusu separatistickým teritoriím. Moskva proti tomu žádný ústupek neučinila, jen blahosklonně dala najevo ochotu jednat.
Ne federalizaci Ukrajiny
Téma federalizace paroduje už jeden z dílů seriálu Sluha lidu se Zelenským jako prezidentem v hlavní roli, natočený a odvysílaný ještě před jeho zvolením. Ukrajina se v něm rozdrobila na množství státečků včetně jantarové či židovské republiky, sovětský Donbas a banderovský Lvov. Zelenskyj se však ubránil nutkání uzavírat kompromisy a vymezil linie, za které už nepůjde. „První je nepřípustnost federalizace. Ukrajina je jednotný stát, to je neměnný článek v ústavě a základní princip existence země. Druhé je odmítnutí toho, aby kdokoli měl vliv na naše směřování a rozvoj,“ prohlásil ukrajinský prezident.
Zástupci Ruska a Ukrajiny ve Vídni diskutovali o nové smlouvě na dodávky a tranzit plynu |
Problém je tu vystižen trefně, protože s přiznáním federálního statusu doněcké a luhanské republice se podobné požadavky mohou objevit i jinde. Nakročeno k tomu má Zakarpatsko se silnou maďarskou a nepřiznávanou rusínskou menšinou, citlivá je Oděsa i Chersonská oblast se silnými proruskými tendencemi. Separatistické hnutí může podnítit i někdo z oligarchů svými penězi.
Zásadní rozpory panují v otázce provedení voleb na Donbase. Zelenskyj trvá na tom, že se musí uskutečnit podle ukrajinských zákonů a musí je uznat kromě OBSE i centrální volební komise v Kyjevě. Ještě před jejich konáním se musí stáhnout „všechna zahraniční vojska a technika“ a Ukrajina musí získat kontrolu nad hranicí mezi Ruskem a neuznanými republikami kolem Doněcka a Luhanska.
V Paříži se poprvé sešli Putin a Zelenskyj. Normandská čtyřka jedná o konfliktu na Ukrajině |
Rusko chce nejprve volby, až potom stažení a kontrolu nad hranicí. Putin vyjádřil na setkání se svým poradním sborem pro lidská práva názor, že pokud by Ukrajina uzavřela hranici vojsky, následoval by stejný masakr jako v červenci 1995 v bosenské Srebrenici (bosenští Srbové tam zmasakrovali na 8000 Muslimů). „Viděli jsme, jak prezident Zelenskyj vedl debaty s nacionalisty. Je jasné, kdo je silnější,“ řekl Putin.
Tady jde ale buď o nepochopení situace, nebo záměrnou lež. Nacionalisty straší ruská propaganda už od dob anexe Krymu. Ti skutečně existují a mají dost sil na to, aby občas někomu z odpůrců vypálili dům nebo svrhli pomník. Tak silní a sešikovaní, aby vytáhli na Donbas a vypalovali tam vesnice, ale nejsou. A pokud by se o to přece jen pokusili, dá se očekávat, že by je bezpečnostní složky zastavily a nedopustily opakování událostí jako v Oděse v květnu 2014, kde při požáru domu odborů zemřelo 48 lidí hlavně z řad proruských aktivistů.
Bude model Podněstří?
Konkrétním výsledkem schůzky je výměna zajatců, která se má uskutečnit ještě do konce roku. Do března 2020 by se také měla stáhnout vojska z dalších tří míst na linii dotyku a až do konce roku má na linii dotyku platit příměří. O něco progresivněji jednaly obě strany taky o plynu, kde chce Ukrajina delší, až desetiletý kontrakt na dodávky od Ruska. Putin nabídl Ukrajině čtvrtinovou slevu, pokud se domluví na „společné poctivé práci“.
V Donbasu se znovu střílí. Podle ukrajinské armády ‚ruská okupační vojska‘ desetkrát porušila příměří |
Bezesporu nejdůležitějším výsledkem ale je, že jednání budou už za čtyři měsíce pokračovat, dosud totiž byly rozhovory tři roky zamrzlé. Domluva rozhodně nebude jednoduchá. Obě strany – a víc Ukrajina, která je tu ve slabší pozici – budou muset připustit kompromisy. A spíš než návrat Donbasu pod křídla Ukrajiny se dá očekávat další Podněstří, tedy zamrzlý konflikt už sice bez vojska, ale se zachováním vlivu Moskvy a jí řízených separatistů.
