Rakety jsou odveta za Kerčský most, řekl Putin. Letěly i z moře přes Moldavsko

Ukrajinskými městy od východu na západ země včetně Kyjeva od brzkého pondělního rána v několika vlnách otřásly výbuchy. Ukrajinské úřady hlásí mrtvé a zraněné a výpadky v energetické síti. Cílem byla kritická infrastruktura, hlásí velení Ukrajiny.

Podle Putina střely dlouhého doletu zasáhly ukrajinská energetická, vojenská a komunikační zařízení. Prý je to odveta za sobotní „teroristické útoky“. „Je jasné, že ukrajinské tajné služby nařídily, zorganizovaly a provedly teroristický útok s cílem zničit klíčovou civilní infrastrukturu,“ řekl Putin k útoku na Kerčský most.

Kyjev se k zodpovědnosti oficiálně nepřihlásil, ale například list The New York Times s odvoláním na anonymního ukrajinského představitele o víkendu napsal, že výbuch na mostě byl prací ukrajinských tajných služeb.

„Pokud budou pokusy o provedení teroristických útoků na našem území pokračovat, Rusko tvrdě odpoví v míře, která bude odpovídat hrozbě namířené na Ruskou federaci,“ řekl podle agentury TASS Putin na setkání s členy ruské bezpečnostní rady.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov předtím uvedl, že jsou údery, které dopoledne otřásly Ukrajinou, součástí speciální vojenské operace, jak Rusko válku od začátku označuje.

„Ruské ozbrojené síly dnes masivně zaútočily přesnými střelami s dlouhým doletem na cíle vojenského velení, komunikace a energetickou síť Ukrajiny. Účel útoku byl splněn. Všechny určené objekty byly zasaženy,“ řekl následně mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov.

Ruské rakety v pondělí přeletěly i přes moldavské území. „Tři střely s plochou dráhou letu vypuštěné dnes ráno na Ukrajinu z ruských lodí v Černém moři přelétly moldavským vzdušným prostorem,“ prohlásil moldavský ministr zahraničí Nicolae Popescu. Dodal, že nechal předvolat ruského velvyslance, aby situaci vysvětlil.

Moldavsko má s Ruskem napjaté vztahy kvůli situaci v separatistickém regionu Podněstří, kde má ruská armáda své jednotky. Ruská státní plynárenská společnost Gazprom navíc Moldavsku pohrozila zastavením dodávek plynu, pokud Kišiněv do 20. října nesplní své platební závazky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí po telefonu mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Hovořili o posílení ukrajinské protivzdušné obrany, potřebě tvrdé evropské a mezinárodní reakce a zvýšení tlaku na Rusko.

„Také jsem měl naléhavý hovor s Emmanuelem Macronem. Diskutovali jsme o posílení naší protivzdušné obrany, o potřebě tvrdé evropské a mezinárodní reakce, jakož i o zvýšeném tlaku na Ruskou federaci. Francie stojí na straně Ukrajiny,“ napsal Zelenskyj Twitteru. Macron Kyjevu vyjádřil podporu a odhodlání posílit pomoc, včetně vojenské.

Německo dodá k ochraně ukrajinských civilistů první ze čtyř slíbených systémů protivzdušné obrany IRIS-T SLM v řádu dní. V pondělí to v reakci na ruské raketové údery oznámilo německé ministerstvo obrany. Systémy IRIS-T přislíbil Ukrajině německý kancléř Olaf Scholz již na počátku června.

Lukašenko obviňuje NATO

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko oznámil, že se s Ruskem dohodl na rozvinutí společného regionálního uskupení vojsk. Podle agentury Reuters to zdůvodnil „zhoršováním napětí na západních hranicích“. Lukašenko dále obvinil NATO, že zvažuje agresi proti Bělorusku, a to včetně jaderného úderu.

Lukašenko na poradě uvedl, že na neformálním summitu bývalých sovětských republik v Petrohradu jednal mezi čtyřma očima s Putinem. „V souvislosti s vyhrocením situace na západních hranicích svazového soustátí jsme se domluvili na rozvinutí regionálního uskupení Ruské federace a Běloruské republiky,“ uvedl.

„Když ohrožení dosahuje nynější úrovně, spouštíme fungování uskupení svazového soustátí. Základem toho uskupení je armáda, ozbrojené síly Běloruska,“ dodal. Vytváření tohoto uskupení už podle něj začalo.

Armáda Běloruska se začala dávat do pohybu před dvěma dny, zřejmě tak jde o reakci na výbuchy na Kerčském mostě, který spojuje okupovaný Krym na Ukrajině a ruské území.

Ruská armáda začala využívat Bělorusko už před únorovou invazí na Ukrajinu, která s ním sousedí. Ruští vojáci tak mohli – neúspěšně – zaútočit z dalšího směru. Nyní se Kreml podle Lukašenka na další konflikt nechystá, protože má dost jiných problémů. „Proto nepočítejte s velkým počtem (vojáků) ozbrojených sil Ruské federace (v Bělorusku),“ řekl.

V otázce zapojení přímo běloruské armády do konfliktu je však Lukašenko obezřetný. Ted prohlašuje, že se Bělorusy do války snaží vtáhnout západní mocnosti. Na Západě podle něj převládá mínění, že běloruská armáda přímo zasáhne do ruského tažení na Ukrajině.

Vojenské a politické velení NATO proto podle Lukašenka přímo zvažuje agresi proti Bělorusku, včetně zasazení jaderného úderu. „Pro nás to není novinka. Dávno jsem varoval, že jejich cíl nespočívá v tom, abychom nebojovali na straně Ruska na Ukrajině, ale hlavním cílem odedávna zůstává vtáhnout nás do války a vypořádat se zároveň s Ruskem a Běloruskem,“ řekl Lukašenko.

Na pondělní poradě Lukašenko dále uvedl, že je nutné se domluvit, co je nutné podniknout pro posílení bezpečnosti státu s přihlédnutím k rychle měnící se situaci.